V neděli 3. 3. 2019 jsme sehráli (a vyhráli!) důležité utkání 9. kola Krajského přeboru s Lípou B. Situace v tabulce sice už pro nás před zápasem z hlediska záchrany vypadala velmi dobře, přesto byly matematické možnosti, že bychom mohli skončit předposlední. A protože Jičín zatím není úplně jistě zachráněn v druhé lize, existovala stále možnost, že bychom mohli sestoupit. Naštěstí jsme dramatický zápas zvládli a zajistili účast v krajském přeboru i nadále.
Partie jsem (kromě nejbližších sousedů) moc neviděl, takže někde nemám moc, co napsat. Ale pěkně popořadě.
1. Bedřich Fiedler - Pavel Čech
Pavel začíná být takový náš talisman. Nastoupil za nás 5x a ve všech zápasech jsme bodovali (4 výhry, jedna remíza). Bez Pavla jsme 3x prohráli a jen jednou remizovali. Ale k partii. Oba soupeři se potkali již loni a partie skončila opět remízou. Co jsem z Pavlovi partie viděl přes uličku - hrál se dámský gambit, ale Pavel zvolil ve druhém tahu e6 (loni c6). Moc neumím pozici posoudit. Bílý měl určitě prostorovou převahu, ale černá pozice mi přišla velmi pevná, prakticky bez slabin. Patrně by následoval dlouhý strategický boj, ale podobně jako loni, Béda nabídl remízu a ta byla přijata.
2. Vratislav Jecha - Luděk Novák
Zcela po zásluze jsem tento zápas "vejce dne". Vlastně i vejce týmu, protože jsem jako jediný prohrál. Celý týden ležím doma a léčím chřipku. Myslel jsem si, že o víkendu již budu v pohodě, ale nebylo tomu tak. Proto jsem šel k partii s myšlenkou "hop nebo trop". Budu hrát divoce a buď se mi podaří soupeře ošálit a za 2 hodiny vyhraju, nebo rychle prohraju, ale na dlouhý boj jsem si nevěřil. Paradoxně jsem končil po 3,5 hodinách prakticky předposlední. Rozehrála se sicilka, dračí varianta. Soupeř na mě "velmi prudce nastoupil" na dámském křídle. Já reagoval "debilně" a prakticky vzápětí "velmi prudce vystoupil". Serie asi tří slabých tahů způsobila, že jsem byl o figuru lehčí. Měl jsem za ni však tři pěšáčky a nějaké šance tam určitě byly (proti počítači ne, ten by mě zmastil, ale my jsme jenom lidi). Soupeř však pokračoval velmi dobře a vše pokryl (jo, je to sicilka, rozdílné rošády, počítač občas hlásí "blbý" tah také u soupeře, ale to je počítač). Naštěstí jsme vyhráli, protože jinak bych si vyčítal, že jsem se nakonec přeci jenom neomluvil a nenechal hrát někoho zdravého.
3. Anna Vítová - Tomáš Prouza
Zahájení jsem nějak neviděl (prý snad skandinávská). Bílá určitě získala prostorovou převahu. Tomáš nakonec převedl partii do jezdcové koncovky. Ta mi připadal určitě velmi náročná na propočet. Těch různých "koňských" závodů, chytání pěšců, apod. tam bylo opravdu hodně. Určitě by to stálo za dlouhou analýzu s někým šachově chytřejším, kdo zná koncovky, třeba David Navara. Tomášovi a Aničce se však do velkých počtů nechtělo (a nebo naopak vše spočítali a bylo jim to jasné) a dohodli se na remíze. Pravdou je, že po partii jsem se snažil Tomáše několikrát "dostat" na nějaký plán bílé s výhrou, ale Tomáš mi vše bez problémů vyvrátil. Jen trochu litoval, že zahájení, které zvolil mu prakticky nedalo šanci hrát někde aktivněji.
4. David Bém - Otakar Němec
Partii jsem prakticky neviděl. Co si pamatuji byl nějaký rovný materiál a ne moc složitá pozice. Ale možná se mýlím. A nebo kdyby u partie seděl již jednou zmiňovaný David Navara, tak bych se možná divil, co v pozici všechno je. My se však k Davidovi teprve blížíme, tak remíza.
5. Vojtěch Humlíček - Petr Staněk
Tak o této pozici vím ještě méně, než o té Davidově. Tady mi to přišlo přeči jenom trochu náročnější na propočet (jo, tady by se hodil třeba Kasparov), ale víc fakt nevím. Taky remíza.
6. Radka Růžičková - Vasilis Tsapanidis
Tady se ze začátku partie "poněkud vlekla". V době, kdy já měl figuru míň a byl prohraný, tak tady bylo provedeno jen asi 11 tahů. Někdy v tuto dobu Vasilis nabídl remiz, ale Radka odmítla. Její soupeř měl spotřebováno již hodně času. A přesto stál hůř. Radka velmi silně tlačila (tedy myslím jako na šachovnici) na bod f7 - střelec na c4 (mimochodem, druhý na c5), dáma někde na f3, věž na f1 (otevřený "f" sloupec), Soupeřův král "pěšky" došel na g8, tedy zavřená věž na h8, prostě Radka stála dobře. V době, kdy já vzdával, slyším Radčin hlas "Čas!". Ale i na pozici prý již byla vyhraná. Super výkon.
7. Václav Portych - Pavel Prouza
Partie se dohrávala jako poslední a rozhodla o našem vítězství. Viděl jsem ji asi 2x. Poprvé Pavel "instaloval" svého koníka na pole d3 ("d" sloupec byl otevřený) a i ostatní Pavlovy figurky byly určitě lepší, než soupeřovy. Podruhé jsem partii viděl, kdy Pavel měl pěšce víc a stále vylepšoval pozici. V dramatickém závěru jsem se raději nedíval. Jednak bych dnes stejně nic neviděl a pak - čumilů tam bylo dost. Pavel vše zvládl a zaslouženě vyhrál. Jsem za něho velmi rád, protože jsem měl trochu obavy, aby na něm nenechala nějaké stopy minulá partie, kdy dostal mat. Ale Pavel je ostřílený (přímo bych řekl "ošlehaný") bojovník a nějaký mat ho nerozhází. Super výkon a Pavle dííííííky!
8. Luboš Hubka - Ondřej Winter
Zahájení nevím (sicilka? podle pěšcové struktury? snad). Viděl jsem až pozici, kdy oba soupeři měli dvě věže, Luboš měl střelce a Ondra jezdce. Protože pozice byla spíš zavřená a koník černého stále na d4, krytý pěšce z e5 a Lubošovi pešáčci byla na c4 a e4 (tedy kůň se nedal vyhnat pěšcem), připadala mi o malinko lepší pozice černého. Luboš nakonec za koníka obětoval kvalitu, za kterou získal ještě pěšce (předpokládám, že někdy prostě sebral Vxd4 a pak nějaké Kd3 a Kxd4). No a protože pozice jinak byla stále celkem zavřená, nemohl čený svě věže rozehrát a Luboš bez problémů (tedy aspoň si myslím) udržel remízu.
Ještě pár slov k hrací místnosti. Hráči Lípy byli "vyhostěni" ze své již skoro legendární hospůdky U polních myslicvů na Chlumu a přemístili se do hospůdky Na růžku v Hradci. Já se "dopustil" strategické chyby, že jsem jel autem (pravdu, beru prášky na tu chřipku, takže dnes to taková chyba nebyla). Ale dávám návrh: Nepojedeme příště na zápas s Lípou vlakem? Těch druhů piv! To je prakticky hřích neochutnat...
Poznámka na závěr - partie jsme rozebrali na podvečerní tiskovce spojené s vernisáží u Pavla Čecha v čajovně Ex Oriente.
Vráťa Jecha