Kapitán se zlobí
V neděli 23. listopadu 2025 jsme ve 3. kole KP přivítali Lípu B, topení hřálo a Slunce do oken též. Vedle v chodbě hrálo naše céčko.
V našem zápase 6x vyhráli bílí. To pro začátek postačí, pojďme po pořadě podle (5x jsem začal slovo slabikou „po-“, z toho 4x tvoří předponu, pokud si někdo nevšiml!) šachovnic:
Vždy proti Lípě špatně spím, že zase přijede Pavel Jirásek a zase budu trpět. Ani nemusí být v sestavě, už je to takový Pavlův reflex. Nepřijel, protože v sestavě béčka opravdu není (díky, Pavle!), ale nepřijeli ani Kuba Šafařík, Maty Szücs a Filip Rokoš, takže jsem hrál až se čtvrtým na soupisce, Martinem Šedivým (ten naopak přijel stylově v šedivé mikině). Vedle – na druhé šachovnici – fňukala jejich sedmička Jarda Flašar, že si tentokrát nezahrajeme… a to bylo ze základu všechno. Zato z posledních pěti na soupisce dorazili hned čtyři! Podobně Lípa nastoupila předloni proti „mému“ Turnovu v rozhodujícím zápase o postup do 1. ligy a to byl poprask – ale já jsem v tom opravdu nevinně!
Našli se mezi námi tací, kteří remízu (případně s céčkem remízy) oslavují – že jsme ještě v soutěžích neprohráli, že Lípa je strašně silná atd. Sám považuji ten výsledek za obří průšvih – když přijede takhle spráskané družstvo, tak prostě vyhrát musíme (Turnov tehdy vyhrál 7,5)!
Martin si na mě (Pavel Čech) připravil asi 14 tahů ve zdánlivě tupé remizové variantě, co moc rád hraji. A hned jeho první vlastní tah byla hrubá chyba, po které je už zatěžko něco vymýšlet:
14…b6? 15.Je5 s obří výhodou (protože 15…Sb7 16.Jxd7 Jxd7 17.Se7).
Olda Wenke vedle sice nešel svoje zamilované b6, ale přesto svým Philidorem dlouho držel štít.
V postavení na diagramu se ale zpronevěřil mé nejvyšší zásadě („nejdřív beru, potom myslím“) a odmítl pěšce a výhodu po 17…cxd4 18.cxd4 exd4. Možná měl obavy z něčeho jako 19.Jh5, ale tady je kontr 19…Jc5, pokud se nepletu. Jarda mu toto malé benefitio vrátil, když za pár tahů
nezahrál prosté 23.Vxf6 s neodvratným koncem, aby za pár tahů získal rozhodující výhodu ziskem pěšce h6, následným převodem věží na béčko a uloupením střelce b7.
Pavel Prouza s Tomášem Suchardou pojali dámskou indickou (nebo Nimcovičku? – mělo to od obého trochu) netradičně. V „normální“ pozici na diagramu zahrál černý očekávatelné 8…Se4, aby předešel takovým těm bílým alotriím kolem d5 exd5 Jh4. Bílí tady většinou dělají fóry, jako že jdou různé Sh3, nebo Ve1 a Sf1, potom střelce odeženou a staví centrum. Ne tak Pavel, ten byl s výměnou laufrů po 9.Je1 srozuměn, byť s každou figurkou méně je dvojpěšec na céčku víc znát. A černého odpověď? Neuvěřitelná: 9…h6! Pavel si náramně spokojeně dal f3+e4, později f5+e5 a stál krásně.
Pravda, místo f6 měl jít 31.De3 a obět na h6 klepe na dveře. Tady si černý vzal na a2, čímž odstartoval mohutnou výměnnou operaci (32.fxg7 Vxc2 atd.), na jejímž konci byl prostě o kvalitu chudší. Zkuste doporučit něco pádnějšího! Jistě do hry se mohl vrátit po 31…Vxc2! s dalším Dxd4+, případně ještě g5 a centrum se rozpadá. Abych nezapomněl – černý nakonec překročil čas.
V partii Žaža – Luboš Hubka se pánové přes různé obezličky (3.b3 apod.) dostali do typické Poloslovanské, kde je sedm zavřených sloupců, bílý má prostorovou převahu a dvojici střelců, černý naopak dvojpěšce a oči pro pláč. Také to černými rád hraji. Luboš využil bílé bezstarostnosti, naskákal jezdci až na g3 a po 29...e5 už stál na výhru:
Vše vrcholilo v 35. tahu, když přešel po 35…Dh5 do koncovky s pěšcem víc, kterou prohrál. Uhodnete, jak měl místo toho černými zakombinovat (Milan určitě!)?
Hezky vyhrávalo 35…Jxh4+ 36.Kxg3 Dc7+ 37.Kxh4 Df4+ 38.Sg4 Kg7! 0:1.
David Bém byl už v 8. tahu překvapen tradičním sicilským šejdem 8…Db6.
Zamyslel se na půl hodiny a odevzdal pěšce po 9.Dd2? Jxe4 (rovné je 9.Sb3 Jxe4 10.Jd5 Da5+ 11.c3 Jf6 12.Jxc6 dxc6 13.Jxe7+ Kh8 14.Jxc8 Vaxc8 15.0-0). Nicméně předstíral, že jej obětoval, tlačil tu i onde, až soupeř podlehl kolem 50. tahu vidinám (patrně z hladu) a odevzdal jezdce za postouplého pěšce. Moc si tím nepomohl, poněvadž David onoho jezdce dobral dalším pěšcem, kterého dotlačil do dámy a zmatil protivníka v 67. tahu.
Vojta Zeman mi udělal radost jednou věcí, a tím tedy začnu, abych nezapomněl, až se naštvu. Hrál jen rovných 20 tahů, takže jeho partii jsem měl přepsanou hned. Ale vlastně ještě druhou – Svěšnika odehrál černými prakticky bez chyby. Jenže… když dostal v 18. tahu nabídku, neobtěžoval se zmínit. A když sám o dva tahy později pípnul, totéž. Navíc pípnul poté, co se jeho o pár set elobodů chudší soupeř po 20.g2–g4 zbavil té jediné bílé jistoty – spolehlivého pěšcového krytu před vlastním králem. Na takové půlbodové jistoty máš, Vojto, času dost!
Milan Borůvka s Máří Magdalénou také měl výrazné elové plus a remizoval bez ptaní dokonce bílými, ale na něj se nějak zlobit nedokážu. Jednak je to šéf, a pak jej soupeřka zvěčnila, když měla výhodu asi -8. Přitom to dlouho vypadalo na jeho tradiční “hurá mat”. Dámu umístil na g3 už v 10. tahu, pěšci f+g take vyrazili na zteč jako splašení… a pak najednou, kde se vzala, tu se vzala – protihra!
Nějak se nám to macení zaseklo, ale co, ještě není všem matům konec! Místo jediného, jasného, nepochybného 29.Jg2 a hraje se zahrál Milan Jf3, což doplnil, podle očitých svědků, povzdechem: “Jéžiš, pěšec!”. Po 29…f6 by opravdu musel chvíli dumat, co s pěšcem f5 (Milan je estét a nejlepší 30.Je1 by nedal), ale opravdu přišlo 29…Sxf5 a po 30.Jg5+ je vymalováno! Milan je ale férovej chlap, nevzal si po 30…Kg8?? (30…Dxg5 s dalším Vg4+ a ještě může MM doufat) figuru na f5 zdarma, ale spokojil se s kvalitou na e4. Po 31.Jxe4 Sxe4 32.Vbd1? (co tam chceš, proboha, dělat?) 32…Va6! hlásí počítač nějakých -8, ale Milan to ukecal na věčný šach.
Neva, vedeme 4:3 a dohrává Honza Kuneš. Ten měl utkvělou představu, že bojuje o život, proto odmítl nepříjemné 18…Db5 s remízou z pozice síly. Na prostředním diagramu mohl odvážně držet rovnováhu po drzém 30…Vd2 31. Ke1 Je4. Přešel (podle hesla “s mladejma do koncovky”) do věžovky bez pěšce. V pozici na třetím diagramu Petr (nepodceňovat, právě postoupil na MČR U14!) zahrál 72.a5. Teď remizuje nejjistěji 72…Vc5, abych nedostal šach po céčku – prostě bílého krále už z a-sloupce nepustím. Remizuje i aktivní 72…Kc5 a bílý má trošku problém o pěšce nepřijít. Honza asi doufal, že se stane zázrak a králem dokáže ustoupit až na d9, aby věžka mohla šachovat ze strany i nadále. No, nestalo se a 4:4 bylo na světě.
Po této remíze mám pocit, že jsme definitivně přešaltovali z boje o postup v boj o záchranu. Tak do toho!
Pavel Čech