V neděli 7. 12. 2025 jsme hráli 4. kolo Regionálního přeboru (skupina A) v Hradci Králové. Čekal nás dvojzápas. A tým hrál KP proti Lipkám D (v 1. patře) a C družstvo Jaroměře nastoupilo proti Lipkám F (v učebně v přízemí). Proti mládežníkům s Lipek posílené o zkušeného matadora Vochozku jsme vyrukovali v dobré sestavě. Očekával jsem naši přesvědčivou výhru. Domácí navíc neměli rozhodčího, tak jsem se toho ujal já.
Jako první nás do vedení 1-0 dostal na čtverce hrající Kryštof Balcar. S Antonínem Kašparem získal po zahájení figuru a ve střední hře i partii. Proti Lipkám se mu letos mimořádně daří!
Potom zvýšil na druhé desce Tobiáš Raule na 2-0 . V partii s Vratislavem Pecinou soupeře přehrál, přešel do 4 věžovky se dvěma centrálními pěšci navíc a rozhodl jejich postup na poslední řadu.
Po chybě přišel o figuru na třetím prkně Honza Doubek se zkušeným Jindřichem Vochozkou. Sice se ještě dlouho snažil, ale na zvrat to nebylo 2-1. Nyní to s výsledkem vypadalo nadějně.
Na pětce Petr Kudláček v duelu s žákyní Emou Kašparovou naprosto dominoval. Postupně získal figuru, věž a v pozici kde měl D+2V+2S proti D+V navíc útočil na krále. Místo výhry však přišel šok. Soupeřka ještě před položením krále pohrozila matem a... Petr ho přehlédl. Najednou se skóre srovnalo na 2-2.
Poslední partii jsem dohrával já (Petr Staněk) na první šachovnici s Markem Dokoupilem. Soupeř mě v netradičně pojatém zahájení trošku zmáčkl, ale s přechodem do střední hry se hra vyrovnala a já získal pěšce. Postupně jsme se oba dostali do časové tísně a koncovku jsme hráli na půlminutě.
Na diagramu jsem po soupeřově 42. Sd4 nenašel asi nejlepší pokračování 43...Ve1. Místo toho jsem blicl automatické 42...Jc4, což umožnilo soupeři oběť věže. Kdybych ji přijal, tak se s výhrou můžu rozloučit, protože tam má soupeř díky mlýnku věčný šach. To jsem viděl bohužel až po tahu. Následně po chybách na obou stranách jsme se dostali do věžovky, kde ani můj pěšec navíc nešel prosadit. Po 4 hodinách a téměř 80 tazích, když jsme hráli takřka do holých králů, skončila partie i celý zápas remízou. Soupeř zaslouží pochvalu, že náročnou koncovku ustál.
Po partii jsme se šli podívat do patra jak bojuje A tým v KP, ale nikde už nebyla ani noha, zápas dávno skončil. Aby toho nebylo málo, kromě pokažené partie a smolné remízy nás ještě zamkli a ven z budovy školy jsme se museli dostat oknem. A pak že šachy nejsou fyzický sport.
Petr Staněk