Šachy, lesy, výpravy, kvíz - Malá Skála, to je ráj!

O víkendu 11. – 13. září 2026 jsme vyrazili na šachové soustředění do hotelu Kavka na Malé Skále.
V pátek odpoledne až podvečer probíhalo sjíždění účastníků na místo. A povedlo se – stihli jsme to včas!
Dorazili jsme chvíli po páté, v sedm nás čekala společná večeře a přivítání šéfem šachového oddílu TJ Jiskra Jaroměř, panem Milanem Borůvkou. A po večeři? Šachy, jak jinak!
Páteční turnaj (18 účastníků, 1. Wenke, 2. Staňková, 3. Houšť)
V sobotu ráno snídaně a potom – jako minule – klasická dvouhodinová přednáška o šachách. Na tu jsem tentokrát nebyla, protože mě zlákala procházka po městě.
Po přednášce hráči místo po šachovém poli - po hřišti se prohánějí, mičudu pronásledují. Oběd a následný, zasloužený odpočinek pak přišel vhod.
Ve 13:40 Šárka káže: „Na značky!“ A vyráží se na cestu vstříc dobrodružství – tentokrát vlakem do Turnova a odtamtud pěšky zpět po cyklostezce č. 17, samozřejmě s mnohými zastávkami občerstvovacími :-). 
My jsme se nezúčastnili, neb po modré od hotelu jsme vyrazili, vzhůru do lesů. Navštívili jsme skalní hrad Drábovna a prakticky hned vedle něj – světe, div se! – objevili pravé hřiby! Odtamtud jsme po červené pokračovali na hrad Frýdštejn, kde jsme si dali sváču, a pak už zvesela dolů na Pantheon poskakovali. Přírodu nádhernou celou cestu obdivovali. Potom jsme se opět připojili k ostatním – právě včas na večeři. 
Po večeři nás čekalo něco zcela nového: Hospo-Qvíz. Zajímavá hra s otázkami z mnoha různých oborů, která byla nejen zábavná, ale také pořádně obohacující. Zaslouženě vyhrál tým Talovy oběti – ale vlastně to nebylo to nejdůležitější. Mnohem cennější byla možnost zahrát si něco jiného, dozvědět se spoustu nového, spolupracovat s druhými a hrát v týmu.
Protože šachy většinou každý hraje sám za sebe.
Po kvízu někdo ještě usedl k šachům, jiní vyzkoušeli hru Vlajky Evropy a někteří už zamířili rovnou do postele.
V neděli ráno nás čekala snídaně a následně šachový turnaj.
Nedělní turnaj (20 účastníků, 1. Čech, 2. Wenke, 3. Staňková)
Po obědě už nezbývalo než se srdečně rozloučit a vyrazit ku svým domovům.
Než jsme se ale rozešli, stihli jsme si stanovit nový termín dalšího soustředění.
A tak zase za rok - aspoň na skok, na šachy do Malé Skály!
 
Hana Bejrová