Nevím, jestli to už víte, ale v Jaroměři se traduje, když někdo dá remízu bez hry – ať už dohodnutou, v lepší pozici nebo v zahájení –, někde na světě umře koťátko. Právě to provedly obě naše kočičky v nedělním zápase 9. kola KP 9. 2. 2025 doma proti Hronovu.
Dobře, Radka Staňková odehrála zahájení stylem „řízený chaos“ a zjistila, že mat už nedá, to lze pochopit.
Ale když Šárce Marxové soupeř nabídne remízu po tahu, jímž doložil, že pozici ani za mák nechápe, tak necháme koťátko žít!
Franc – Marxová: bílý zahrál 16.Ve1. Jinými slovy: obsadil sloupec, o kterém věří, že jednou bude volný. Ale sloupec volný není! Takže se na éčku zdvojíme/ztrojíme a věž musí pryč, případně bílý musí dobrat a d4 dámou a pak ten tah Ve1 nedává smysl. A ze všeho nejdřív můžeme dát a7-a5, aby nešlo b3-b4 s protihrou. On ten volný e-sloupec není žádný zázrak, jak víme ze Slovanské, když na 4…a6 bílý zahraje 5.c5, chce černému vytvořit slabinky postupem b2-b4-b5 a podle situace dobírá na d4 pěšcem či figurou (jasně, tam může černý i přetáhnout e5-e4 a zkoušet aktivitu na královském křídle – tady to s minimem figur už nemá valný smysl).
Moc tahů neodehrál ani Honza Kuneš, vlastně jako Šárka s Radkou dohromady. Nejdřív zapomněl vyměnit bílého koně, jenž se vydal z dámského křídla útočit na jeho krále. Budiž, stane se. Ale pak si raději vybral stát pod matovým útokem, než přejít do víceméně rovné koncovky, to už hlava nebere:
Po 17…exf5 18.Dxe7 Dxe7 19.Vxe7 Vce8 by kluci asi brzy podepsali další koťátko; pardon, remízu. Takto stál matový útok Honzu pěšce dva, což jej natolik otrávilo, že se vzdal, místo aby trhal pěšcový řetěz postupem b5-b4. Vždyť na osmé desce se občas dějí zázraky… Honzovi se tedy povedla dlouhá rošáda. Nicméně do třetice všeho dobrého i zlého, závěr bude Tvůj!
Další koťátka byla ušetřena, přestože Oldova partie také měla miniaturní počet tahů. Olda Wenke většinou dává soupeřům fóra postupem b2-b3, případně b7-b6. Jak to vypadá, když hraje od začátku naplno, jsme viděli v partii proti mému bývalému svěřenci Lukáši Drašnarovi, který se vynalézavě bránil, než se podvolil nevyhnutelnému...
Naše první dvě šachovnice nastoupily s očima zalitýma touhou po remíze. Luboš Hubka s bílými byl dvakrát odmítnut (ono také nabízet remízu po nejpasivnějším tahu v pozici není dobrý nápad!), ale soupeř chtěl vyhrát bez jakéhokoli rizika, což posléze vedlo k opakování tahů.
Pavel Prouza černými dokonce popsal dva partiáře, nicméně promarnil několik příležitostí soupeři ukázat, že se hraje na tři výsledky a nakonec padl. Nejblíž bodu byl v pozici na diagramu, ale při různobarevných střelcích nečekáme, že budeme hrát po polích toho soupeřova, že. Co oba borci přehlédli?
Po dvou vražedkyních, dvou pacifistech a dvou koryfejích nám zbyly partie dvou mladých pušek. I když Vojta Zeman vlastně skončil mezi prvními. Partie nepřelezla ani 20 tahů, nicméně za toto koťátko nese odpovědnost jeho soupeř, jenž stál v konečné pozici hladce na výhru – posuďte sami:
Bílý má figuru víc a tak to také zůstane, protože ať už Vojta dobere koně čímkoli, vidle po gxf5 napíchne další. A když seberu na b3, případně zkusím fxg4 (tohoto tahu se možná bílý lekl), na oba tahy funguje stejná hezká výmluva – jaká?
Vojta by měl studovat partie Miloše Jirovského, jenž proslul svou hláškou „3 řady stačí“. Jeho pěšcové posuny měly totiž klesající tendenci: po 13…a5 stojí černý lépe, po 14…c5 je partie zhruba vyrovnaná a po 15…f5 začíná průšvih!
Lukáš Minár mívá v neděli jiný bohulibý program, a tudíž moc nehraje, což je rozhodně škoda, protože po všech těch vraždách a psychothrillerech byla jeho klasicky vedená partie balzámem na moji duši. Jeho soupeř Miloše určitě zevrubně studoval, zahájil Skandinávskou obranou a první prohřešek udělal v pozici na diagramu.
20…Jd8 je opravdu i na Skandinávskou pasivnější, než je zdrávo. Černý měl Lukáše upozornit, že pěšec na d4 je poněkud vratký a zahrát 20…Ved8 s tím, že po 21.Vf3 drží rovnováhu jak 21…Dg5 baf!, tak i nekompromisní oběť dámské kvality za samé poziční plusy a životní jistoty 21…Dxe5.
Později byl Lukáš vlastně donucen k oběti figury:
29.h4! =. Útok, který by byl po 29…Vxd4 stačil při přesné hře obou na remízu, rozhodl po 29…fxe5?? 30.hxg5?? Dg6 31.Dh3 Vf7 32.gxh6 Vxf3?? 33.gxf3 Dxh6 34.Dg4. Po pozičním průběhu se docela zablýsklo!
Možná jsme byli plnému bodovému zisku blíž než soupeři. Pavel nemusel prohrát, Luboš odpustil soupeři prohru čas, Šárka měla hrát dál, na druhou stranu Vojtovi byla půlka věnována. Každopádně zážitková neděle. Přišlo nás podpořit šest diváků. Rozhodčím byl Petr Staněk. Příště nás čeká už neochvějně druhá Lípa B, průběžně jsme remízovými králi soutěže!
Pavel Čech