Velikonoční svátky budou letos sakra pozdě, ale my jsme se prostě už nemohli dočkat. Naše áčko proto v neděli 22. 3. 2025 zajelo na předposlední 10. kolo Krajského přeboru na legendární Malý Růžek, aby si proti už stříbrné Lípě rychle vykoledovalo spoustu vajíček. Jak k tomu došlo?
Čekal jsem, že trpět budeme hlavně vepředu, ale jak Luboš Hubka, tak Tomáš Prouza ze zahájení rychle vyrovnali (Tomáš dokonce bílými, tak to chodí, když hrajete zavřenou Sicilku!) a společně s výměnou dam dali svoje partie ještě před 20. tahem za remízu.
Marek Banič postavil proti jedné z nejtupějších variant všech dob stejnou pozici, jako stavívám i já, aby v pozici na diagramu
po 9…Dxb3 (kluci, co vám ty dámy udělaly?) 10.axb3 Ja6? 11.Je5 Jd7?? přehlédl pěšce (najdete jak?). Přitom černý už stojí příjemněji. Například v partii Krivoborodov – Čech, 2018 přišlo (bez tahů Jc3 Se7) 8…Da6 9.Jc3 b6 10.cxb6 axb6 a to už jsem odremizoval i já. Marek v dalším průběhu stále zkoušel ztraceného pěšce nějak nenápadně uzmout zpět, až se mu pozice strašně rychle rozsypala.
Olda Wenke na čtvrté desce vyměnil bílými dámy a podepsal plichtu už v tahu třináctém.
Štěpán Mareš zahrál prohrávající chybu vlastně už v 6. tahu – v pozici na diagramu
si bezelstně pokryl pěšce tahem 6…f6 a po 7.0-0 Se7 (podobně strašné je i 7…Jc6, nebo 7…c5 8.Db3) 8.d4 nevěděl, kam dřív skočit. Nakonec doskákal koněm na a5, přišel o kvalitu na a8, chvilku se za ni pyšnil dvojkou laufrů a doběhl králem až na f3, než dostal mat.
Radka Staňková hrála proti České obraně (1.e4 d6 2.d4 Jf6 3.Jc3 c6), kde soupeři udělala pěkné slabé pole na d5. Jenže si jej nehleděla, jak měla – skončil tam její e-pěšec – a její lehké figury, předstíravší útok na krále, chyběly při obraně dámského křídla. Výměna dam tu nebyla signálem k podepsání remízy, nýbrž jí rozházení bílí pěšci ztratili svoji poslední zastánkyni.
Proti Šárce Marxové seděl Orangutan (1.b4). To se denně nevidí, takže asi ztratila dost času, jinak si její tah v pozici na diagramu,
okamžitě ztrácející kvalitu po 20.a5, vysvětlit nedovedu. Bílý – rozený gentleman – takovou nezaslouženou výhodu odmítl tahem 20.Da2, ovšem na Šárčino opakované naléhání (20…a6) si ji vzal (21.Jxd6 a 22.Sa3) a přes zvláštní styl materiální výhodu nakonec uplatnil.
Despite of it, the gentleman´s crown goes to Honza Kuneš, který Aničce Vítové stihl do 18. tahu vzít pěšce, dát garde i remízu.
Abych to shrnul: prohru 2:6 zavinili nejen chrabří protivníci, ale především náš kolektivně odevzdaný výkon, když nás ani nenapadlo, že šachy se hrají na tři výsledky. Zveme všechny hráče, fanoušky a diváky do nemocnice na poslední domácí kolo 6. 4. proti Rychnovu, kde jsme zplnomocněni rozhodnout, zda bronzové medaile poputují do Rychnova, nebo do Lomnice nad Popelkou.
Pavel Čech