V neděli 6. 4. 2025 jsme v domácím prostředí proti Rychnovu B zakončili sezónu 2024/2025 Krajského přeboru. Otázka byla, zda jsme se sobotním výletem na rapid do Mistrovic rozehráli, nebo vyšťavili. Pavel počítal s druhou eventualitou, pro jistotu si vzal volno… a asi měl pravdu. Obě družstva nastoupila v podstatě v soupisce od A do Z, my konkrétně 1-2-4-6-7-14-16-20, Rychnov 1-3-4-7-11-12-16-18. Rozhodčím byl Petr Staněk. Na zápas nás přišlo podpořit 7 diváků. Prohráli jsme 3:5 a i když jsme nebyli bez šance, od začátku jsme tahali za kratší konec.
Pepa Novotný na čtvrté desce i tentokrát – jako už tolikrát v předešlém půlstoletí – překvapil svého soupeře (našeho Oldu Wenkeho) svým catenacciem. Po vybílení centra mu sice zbylo hafo slabých pěšců, ale stačilo jedno Oldovo zaváhání, aby bezpečně našel remízový přístav.
Klíčovým okamžikem mé partie (Pavel Čech) bylo, když soupeř správně uchopil svého střelce na f8, nicméně místo šachu na a3 jej upustil už na b4, čímž mi věnoval zdravého izoláka a – různobarevným střelcům navzdory – vlastně celý bod. Stejně jsem nepropadal optimismu, poněvadž na posledních čtyřech deskách to jednu chvíli vypadalo, že dostaneme čtyři maty.
Honza Kuneš nejspíš v Mistrovicích dospěl k přesvědčení, že aktivita škodí a neúnavně měnil soupeřovi soupeřovy útočící figurky, až ten i s půlpěšcem více jakékoli snahy o výhru zabalil.
Štěpán Mareš šel do varianty, ve které chtěl po 14.Sd3 svázat soupeřova koně na e4, včas ale zjistil, že něco přehlédl – poznáte co?
To jej znatelně rozhodilo a místo, aby dotěrnou kobylu hned vyměnil, nechal ji nebezpečně blízko svého krále dál strašit, až opravdu dostal mat.
Šárka Marxová bílými zahájila Pircem, který mi nejvíc ze všeho připomněl pohádku o tom, jak pejsek s kočičkou dělali dort.
Kupříkladu její Sc4 (viz diagram) stavělo před černého příjemnou volbu, zda skočit na e4, nebo na g4, nebo… Nakonec vznikla struktura podobná Královské indické, kde ovšem tu hrůzu z g7 Šárka stihla vyměnit za svoji nejlepší figuru a ošklivě zmrzačila zbylé lehké figurky, když je nutila uvolnit cestu svému cé-pěšci. Soupeř svoji výhodu realizoval ledabyle až zakřiknutě, nicméně nakonec zrealizoval.
Lída Rutter ze svého matu vybruslila odevzdáním dámské kvality. Pravda, motor hlásí soupeři asi šest a půl pěšce výhody, ten se však už prvním tahem s touto materiální nerovnováhou tří pěšců zřekl a i dál nerealizoval výhodu úplně přesvědčivě.
V pozici na diagramu mohl frajersky vyhrát dámskou koncovku po 38.Kd1 e2+ 39.Kc2 e1D (sice také prohrané, ale zábavné by bylo e1J+) 40. dxe7 Dxe7 41.Kxc1. Místo toho vsadil na svého dé-pěšce, aby po 38.Kf3 Vf7 39.d7?? (pořád vyhrané bylo 39.Kxe3 Vxf4 40.Kxf4 podle známé poučky „moc pěšců, koňova smrt“) Vxf4+ 40.Kxf4 e2 41.d8D e1D zjistil, že má o koně méně a brzy nato překročil čas.
Docela jsme vyklikařili 3:3 a mohli bychom s nadějí hledět do budoucna, to by ovšem na rychnovské druhé a třetí desce nesměli sedět sourozenci Zelbovi, udělavší v této sezóně nějakých 85, případně 80 procent bodů. Luboš Hubka sice držel černými rovinu, když sehrál Caro-Kann podle známé zásahy „dvě řady stačí drahoušku“, ale když na něj v pozici na diagramu Lukáš bafnul 32.Vd6,
tak nenašel jediné 32…Sxd6 33.exd6 f6! (abych včas králem pokryl pěšce d5) a partie bez kvality brzy skončila.
Tomáš Prouza s Ladou dohrávali jako poslední. Shodli jsme se, že tu dámskou koncovku bez pěšce už nemusí zkoušet vyhrát a má nabídnout remízu, nicméně kdosi lépe informovaný z řad hostů nás upozornil, že to už 3x zkusil…
V pozici na diagramu jsem ještě nějakou hoďku hry očekával, solidní šance na remízu drželo Dd1, Da8, Da5 apod. Tomáš si však vybral 58.Da6, takže po 58…Da1+ 59.Kf2 b3 neměl rozumný odchod z á-sloupce se šachem a prohrál.
Byla to sezóna rozdílných poločasů. Z prvních šesti kol jsme udělali třináct bodů, z posledních pěti pak dva! Přitom za to až tak úplně nemůže síla soupeřů, ten nepovedený druhý poločas jsme třeba zahájili prohrou s předposledním Náchodem. Výsledky jednotlivců to ilustrují: Honza Kuneš jako jediný odehrál všech 11 kol, nejdřív nabral 5,5b/6 a pak 1b/5. Podobně duo Prouza: Pavel 3b/4 a 1b/4, Tomáš 2,5b/5 a 1b/4. Štěpán se Šárkou byli oba v plusu, než zakončili soutěž malou rošádou… Na pozápasové tiskovce U koule padla řada šachových i nešachových předsevzetí, minimálně jedno zde zmíním: Luboš, Pavel, Olda a Vráťa vstoupí do nového ročníku s elem začínajícím dvojkou. Co na tom, že někteří ze zmíněných U Koule vůbec nebyli.
Možná nevíte - a z mých zpráv nevyplývá -, že nejnapínavějším úkolem kapitána je zápis partií do databáze, konkrétně luštění partiářů. Doufám, že se neproviním proti GDPR, když tu dva umělecké výtvory z posledního kola ukážu. Je to zápis téže partie, ač to tak na první pohled nevypadá. Nejen, že se jejich délka liší o celé dva tahy, ale třeba 29. tah černého není správně zapsán ani na jednom (tipnul jsem Kg8). Způsob korekce je rozličný: občas přepisujeme chybně zapsané, až není poznat nic (20. a 40. tah partiáře vlevo), občas necháme neidentifikovatelný klikyhák (40. tah vpravo). Když tah zapomeneme napsat, občas to pak seškrtáme a doplníme (18. a 19. tah vpravo), občas to kompenzujeme tak, že jiný zapíšeme dvakrát (32. tah vpravo). Rekordním výkonem je pak let černého krále podle legendy vlevo, jenž se odrazil v 32. tahu od pole f7, aby v 34. přistál až na c7! Bob Beamon hadr...
Pavel Čech