V neděli 2. dubna 2017 jsme jeli do Náchoda sehrát poslední utkání této vydařené sezóny. Žádný výsledek již nemohl ohrozit naše první místo v Krajské soutěži, takže kapitán a někteří další hráči základní sestavy, kteří poctivě hrají téměř každý týden za družstva v KS i KP, si mohli zaslouženě odpočinout. Příležitost nastoupit tak dostali někteří naši talentovaní žáci, pro které je každá možnost si zahrát vážnou partii se zkušenými šachisty důležitým předpokladem k dalšímu zlepšování.
Vysoká prohra 7:1 sice vypadá hrozivě, ale dle průběhu jednotlivých partií to dlouho tak jednoznačně nevypadalo. Na 1. šachovnici Honza Kuneš černými s Petrem Pultarem brzy podepisovali remízu. Průběh partie jsem neviděla, ale Honza byl s výsledkem spokojený. Na 2. šachovnici Pavel Halbich bílými s Jiřím Bednářem měl šanci na reparát z minulého týdne, kdy se stejným soupeřem prohrál na čas. Situace se však opakovala. Pavel opět rozehrál pěknou aktivní útočnou partii, ale v časovce to bohužel zase dopadlo, tak jak dopadlo. Na 3. šachovnici černými Zdeněk Michl s Milanem Burdilákem rozehráli komplikovanou pozici, která se mi dlouho líbila spíš za černého. Potom se však u Zdeňka projevila asi únava, přehlédl jednoduchou taktiku a partie byla brzy ztracená. Na 4. šachovnici hrála Radka Růžičková bílými s Patrikem Wágnerem Caro-Kann. I když jsem měla bojovnou náladu, nic převratného se mi vymyslet nepodařilo a na třetí nabídku remízy nezbývalo, než ve vyrovnané koncovce kývnout. Na 5. šachovnici náš novopečený trenér mládeže Karel Chalupa černými s Josefem Kánským stál dlouho vyrovnaně, v přechodu do koncovky však zbytečně ztratil pěšce a zkušený soupeř partii dotáhl do vítězného konce. Na 6. šachovnici Vojta Jirka bílými s talentovaným Danielem Havrdou rozehrál hru útokem na dámském křídle. V Lotyšském gambitu se soupeř orientoval lépe a Vojtovi později chyběl obětovaný materiál. Na 7. šachovnici Lojza Martínek černými se zkušeným matadorem Petrem Dusbabou neměl moc šancí, ale rozhodlo se až v koncovce. Největší pochvalu zasluhuje na 8. šachovnici Tonda Korityák, který bílými se zkušeným Ladislavem Zástavou hrál útočně a nekompromisně, nebál se obětovat materiál. Celou dobu stál mnohem lépe, v koncovce ho však jeden chybný ústup koně stál partii.
Naši soupeři byli papírově favority, vyhráli zaslouženě. Poděkování patří Milanu Borůvkovi a Petru Staňkovi, kteří nás na zápas odvezli, byli nám v průběhu oporou a s žáky hned po dohrání analyzovali partie.
Radka Růžičková