Celkem 75 účastníků šachového turnaje, který byl sehrán ve dnech 22. - 29. 7. 2017 v Liberci, se snažilo skončit co nejlépe. Jako vždy však bylo nakonec mnoho spokojených i zklamaných.
V 1. kole byl mým soupeřem Tomáš Halama (Desko Liberec, Elo F nemá, Elo N 1250, 68. místo, 2,5 bodu). Měl jsem bílé figury a partie trvala 23 tahů. Mladík střídal dobré tahy s chybami a tak byl začátek jednoduchý.
Ve 2. kole mě čekal černými figurami FM Sergej Shilov (Ukrajina, Elo F 2162, 12. místo, 6 bodů). Hrál se caro-kann a partie byla dlouho vyrovnaná. Pomalu jsem se však dostával do tísně a v 32. tahu přišel o kvalitu. Bílý si však nevěděl s pozicí rady a v 46. tahu získanou kvalitu ztratil. Postupně se dostal také do tísně a v 51. tahu hrozila pro něho ztráta kvality. V závěru partie se nakonec větší síla soupeře projevila. Těsně po skončení si zástupce Ukrajiny nahlas oddychl a řekl něco ve smyslu, že to bylo na infarkt.
Ve 3. kole byl mým soupeřem Stanislav Mašek (TJ Bižuterie Jablonec n.N., Elo F 1584, Elo N 1625, 40. místo, 4 body). Celou parti jsem bílými nic nevymyslel a tak jsem ve věžové koncovce přijal nabídku smíru. Při analýze se však ukázalo, že jsem měl remízovou koncovku hrát. Bez figurek byl mladý soupeř nejistý a přecházel do „remízových“ pěšcových koncovek, které však byly pro něho prohrané.
Ve 4. kole jsem hrál černými proti soupeři Dobroslav Buřita (ŠK Frýdlant, Elo F 1511, Elo N 1561, 35. místo, 4,5 bodu). Zvolil jsem sicilskou a od střední hry měl převahu. Trenér mládeže se však dobře bránil a v koncovce stejných střelců s pěti pěšci na obou stranách bych musel hodně riskovat a to se mně nechtělo.
V 5. kole jsem měl bílé proti Petru Liskovi (Desko Liberec, Elo F 1508, Elo N 1575, 60. místo, 3 body). Již při zahájení jsem po tazích 1.Jf3 Jf6 2.d4 d5 3.c4 g6 mohl ve čtvrtém tahu zřejmě vzít pěšce a získat po 5.e4 střed šachovnice, když bílý jezdec ještě na c3 nestojí. Byla by to taková Grünfeldova indická s tempem navíc. Dlouho jsem se rozmýšlel, ale dobrá příprava může vynahradit i slabší zahájení a z toho jsem měl obavy. Po klidném 4.e3 jsem ničeho nedosáhl. Nakonec jsem byl rád, že soupeř překročil v 37. tahu čas, protože by mě čekala dlouhá cesta k celému bodu. Hrálo se tempem 40 tahů za 90 minut a 30 minut na dohrání. Po celou dobu přídavek 30 vteřin na tah.
V dalším kole jsem hrál černými proti FM Jiřímu Gregorovi (TJ Neratovice, Elo F 2252, Elo N 2212, 10. místo, 6 bodů). V dámském gambitu jsem místo správného 9.....c5 zahrál pasívní c6. Nelíbilo se mně to, ale pořád jsem se něčeho obával. Bílý se dostal k útoku a mezi 17. a 30. tahem, kdy partie skončila, hrál jenom mistr. Po partii mně soupeř řekl, že po slabém 9. tahu věděl, že partii vyhraje. Dost mě překvapilo, že byl dobře připraven, protože znal některé moje partie. Ani mě nenapadlo, že tak silný hráč se připravuje na takového „saláta“, jinak bych hrál něco jiného.
V 7. kole jsem měl bílé figury proti Matěji Hurtíkovi (1. Novoborský ŠK, Elo F 1429, Elo N 1598, 32. místo, 4,5 bodu). Zahájili jsme 1.Jf3 Jf6 2.d4 g6 3.Sf4 Sg7 4.Jd2 d6 5.c3 0-0 6.Dc2 Jc6 7.e4 e5 8. dxe5 Jh5. V této pozici jsem unáhleně ustoupil Se3 místo správného Sg5, po čemž bych získal čistého pěšce. Ještě dvakrát jsem v průběhu hry mohl zahrát v 28. a 29. tahu silné Jf5 a počítač ukazoval převahu více, než pěšce. Vše jsem však promarnil a tak se soupeř na královském křídle prosadil. Je však třeba říct, že až na chybu v zahájení hrál nadějný 13ti letý soupeř velice dobře. V dalším kole remizoval s kamarádem Pavlem Peníškou a to měl ještě v koncovce pěšce navíc. Skutečnou sílu má již dnes okolo ratingu 1800 a za aktivitu si vyhrát zasloužil.
V předposledním kole jsem měl černé figury proti dalšímu talentu Veronice Holáskové (ŠK Ústí n.O., Elo F 1346, Elo N 1511, 48. místo, 4 body). Hrál jsem skandidávskou a tím ji zřejmě překvapil. Proti jejímu otci, který je ligovým hráčem a v tomto turnaji skončil na krásném 6. místě, jsem hrál před čtyřmi lety caro-kann a dokázal remizovat. Soupeřka stále něčím hrozila a tak jsem musel být pozorný. Nakonec jsem přešel do složité koncovky stejných střelců s pěti pěšci na obou stranách (stejně jako ve 4. kole). Tentokrát jsem se však rozhodl, že budu hrát až „do králů“. Odmítl jsem smír a postupně nadějnou hráčku přehrál. Je však třeba říct, že bez figurek hrála vůdkyně bílých figur hůř, než s figurkami.
V posledním kole jsem měl bílé figury proti soupeři Jiří Žítek (Lokomotiva Liberec, Elo F 1743, Elo N 1785, 38. místo, 4 body). Soupeř nemá teorii rád a tak hraje většinou zajímavé partie. Před partií se obvykle napiji vody nebo čaje, abych v průběhu hry nemusel řešit žízeň. Protože zde byly stavební práce, chodilo se na WC přes celou budovu. Ve 23. tahu mně zbývalo na hodinách asi 10 minut a do kontroly 17 tahů. Když jsem si „odskočil“, ztratil jsem asi 5 minut a udělal rychlý tah. Ten bohužel vedl k ztrátě pěšce. Potom však dal soupeř neopatrný šach dámou, kterým dostal na chvíli nejsilnější figuru ze hry. A v tu chvíli se mně podařilo všemi těžkými figurami spustit tak drtivý útok, jaký se mně nezdařil několik let. Ovládl jsem volné sloupce a nakonec dal dezorientovanému soupeři v 32. tahu mat. Co víc jsem si mohl přát, než zakončit turnaj matem!?
Celkem jsem získal 5 bodů (+4 =2 -3), což stačilo na 30. místo. Ztratil jsem na ratingu 19 bodů, ale je třeba to vidět optimisticky. Je to nejlepší výsledek poslední „pětiletky“, protože jsem vždy ztrácel v turnajích okolo 30 Elo bodů. Vítězem turnaje se stal Zdeněk Maršálek z ŠK Zikuda Turnov (Elo F 2178, Elo N 2193) se ziskem 7 bodů. Velké uznání zaslouží 82 letý Evžen Blaháček, který uhrál 4,5 bodu a obsadil pěkné 33. místo. Raritou byla účast šesti členů rodiny Holáskových. Při procházce městem mě pobavil nápis na desce jedné budovy: „ S absolutní jistotou bylo prokázáno, že JÁRA CIMRMAN v této továrně zřejmě nikdy nepracoval“. Takto je třeba se dívat na svět!
Výsledky, deník Holáskových, foto pořadatele, partie na turnajovém webu
Miroslav Martinovský