Lehko na cvičišti, těžko na bojišti, aneb lehce ulovená štika...
V neděli 21. 1. 2018 jsme sehráli ne moc povedený (tedy spíš moc nepovedený) zápas 6. kola krajského přeboru družstev. Honza Kohout nás ve svém článku na krajském webu, kde hodnotí první polovinu soutěže, nazval štikou letošního ročníku. Byli jsme ale velmi lehce uloveni.
Na první šachovnici letos podruhé nastoupil Pavel Čech. Soupeřem mu byl velezkušený Bedřich Fiedler. Pavel dle svých slov nesehrál dobře zahájení, Béééda získal velkou prostorovou převahu a... nabídl remízu, kterou Pavel raději přijal. Na druhé šachovnici jsem nastoupil já (Vráťa Jecha). Mým soupeřem byl, pro mě celkem neznámý, Karel Vlach. Na moji partii se přesně hodí první část nadpisu. Sice jsem neměl na soupeře moc partií, přesto jsem přesně odhadl, co budeme hrát. Jenže na přípravu jaksi nebyl čas (a když byl, tak nebyla síla), zahájení jsem sehrál velmi pasívně a i když jsem měl bílé, bojoval jsem o vyrovnání v pozici já. Snad se mi podařilo nakonec pozici alespoň trochu vyrovnat, ale zatímco soupeř spotřeboval cca 18 minut, já o více jak 60 minut více). Když mi soupeř nabídl remis, těžko jsem mohl odmítnout. Na třetí šachovnici hrál domácí Martin Kaisler s naším Tomášem Prouzou. Pozici jsem poprvé viděl až v momentě, kdy domácí zahrál nepříjemný "zvedák" Vxc6. Tomáš prý počítal braní na c6 vším možným, kromě věže. Výsledkem byl pěšec méně. Po několika minutách jsem se Tomáše zeptal: "Máš šanci to udržet? Máš o pěšce méně." Tomáš stručně odpověděl: "Už o dva". Tak zkušený hráč, jako je Martin Kaisler si výhru již nenechal proklouznout mezi prsty. Čtvrtá šachovnice, za domácí Luděk Novák, za Jaroměř Pavel Prouza. Pozici jsem viděl prakticky až v okamžiku, kdy Pavel přijal nabídku remízy. V rychlosti musím souhlasit s Pavlem, že může být rád za remízu, protože jinak by o ni dalších 30 tahů bojoval. Soupeř stál lépe (minimálně na první pohled). Pátá šachovnice a náš David Bém hrál s Otou Němcem. Partie skončila až po mém odjezdu. David prý stál dobře, odmítl remis. Ale nakonec se něco nepovedlo a svůj boj na šachovnici prohrál. Na šesté šachovnici hrál Roman Kudr, soupeřem byl Vasilis Tsapanidis. Dle svých slov stál Roman po zahájení dobře. Pak však přehlédl jeden soupeřův tah a pozice se celá nějak zablokla a prý s tím nešlo nic dělat. Honza Kuneš na sedmé šachovnici bojoval s Vaškem Portychem. Když jsem odjížděl, tak sice již přicházel o pěšce na d5, ale soupeř měl natahané pěšáčky před králem (g4 a h4), Honza měl pika na f4, tak jsem si říkal, že bude určitě "kalit vodu". Soupeř se ale asi nespletl. Tak holt musíme s Honzou někdy dojít zakalit jinak. Partii na osmé šachovnici mezi naším Milanem Borůvkou a domácím Milanem (hele, taky Milan) Barvínkem jsem vůbec neviděl. Prostě plichta.
Soupeř vyhrál zcela zaslouženě. Byl na nás velmi dobře připraven, zápas zvládl velmi dobře týmově (stáli dobře, tak nabídky remízy, někdy i skoro z pozice síly) a určitě byl bojovnější. Z našeho týmu bych určitě pochválil Davida a Honzu, kteří za nepříznivého stavu (3,5 : 2,5 pro domácí) bojovali. David stál dobře a Honza to nechtěl vzdát, protože pak by David bojoval již za ztracenou týmovou věc.
Po šestém kole jsme na pátém místě s bilancí zápasů 2-2-2 a aktivním skóre 26:22. Chtělo by to ale ještě nějaké bodíky získat. Příští kolo máme volno a hrajeme až 18. února se Slávií Hradec.
Vráťa Jecha