V deštivou neděli (mj. ideální počasí na šachy) 9. 12. 2018 jsme na domácím stadionu sehráli napínavé utkání 4. kola Krajského přeboru. Soupeři z Jičína přijeli ve slušné sestavě plné mladých talentů a tak jsme očekávali zajímavé partie.
Jako první skončil na sedmičce Roman Kudr. V partii bílými s talentovaným Jáchymem Štěpánem Janouchem rozehráli Královskou indickou a v průběhu střední hry vybojoval Roman pěšce. Postupně se vyměňovaly figury, až vznikla koncovka S+5p proti J+4p. Z vyššího principu asi vyhraná, avšak Roman se dnes držel hesla „lepší půlka nežli nulka“ a souhlasil s nabídnutou remízou. 0,5:0,5
Poté remizoval na třetí desce David Bém s talentovaným Ondřejem Kabelkou. V Anglické/Rétiho (prostě něco s domečky) nešlo o nějaké to počítání, spíš o to, kdo udělá první chybu. Ta nepřišla a tak se soupeři dohodli na remíze. Největší drama jsme tak neviděli na šachovnici, ale když jel David vlakem na zápas. Došlo k poruše lokomotivy, a nebylo vůbec jisté, zda vůbec přijede včas. Soupeř se zachoval velice sportovně, když netrval na puštění hodin a počkal na Davida (cca 20 minut). 1:1
Bodovou jistotu v této sezóně přináší zatím neporažený Luboš Hubka. Ne jinak tomu bylo i dnes. V partii na 8. šachovnici s dalším z mladíků, Janem Sajdlem, rozehráli Caro Kann. Luboš ve střední hře spustil pěkný útok na královském křídle a soupeř se před materiálními ztrátami vzdal. 2:1
Vráťa Jecha svedl na dvojce zajímavou sicilskou bitvu plnou taktických úderů s ambiciózním Janem Lajblem. Po zahájení stáli asi vyrovnaně. Oba se snažili útočit na krále. Hrozil průlom b4-b5. Když se k tomu soupeř dostal, Vráťa nenašel správné řešení 20...Vhg8. Rozhodující chyba byla podle mě 23...b5?, kdyby místo toho vzal Vxg2, hrálo by se dál. Tak bílý prorazil po krajních sloupcích. 2:2.
23. tah ČNT
Vzápětí jsem vzdal i já (Petr Staněk) na čtvrté šachovnici. V partii s Vítem Černochem jsem rozehrál moje oblíbené sicilské schéma. Postupem času jsem přišel o iluzi útoku na královském křídle, nechal soupeře zdvojit na d sloupci, zahrál jsem chybné h6 a přišel o pěšce. Pokus s partií něco udělat, pozici nějak zkomplikovat, vyzněla naprázdno. Soupeř všechny mé naděje pohřbil dobrou hrou. Na závěr jsem navíc přehlédl jednoduchou taktiku. Z mojí strany nepovedená partie. 2:3
Na první desce srovnal skóre IM Pavel Čech. Proti sicilské zvolil variantu se Sb5. Vystavěl si pěknou aktivní pozici, kterou postupně zesiloval až k materiálnímu zisku. Dobrá práce! 3:3.
Sicilská se hrála také na páté desce. Radka Růžičková zvolila s Petrem Bucharem zavřenou variantu. Radka se snažila vytvořit útok na krále, ale soupeř byl proti. Zápletky vedly pouze k výměnám figur. V oboustranné časovce ve vyrovnané věžové koncovce došlo k opakování tahů a remíze. 3,5:3,5
"Bossfight" nastal v poslední zbývající partii na 6. šachovnici. Honza Kuneš s Janem Kohoutem rozehráli originálně Skandinávskou. Partie postupně dospěla až do oboustranné časové tísně ve složité pozici.
Oba se střídali ve vykrývání hrozeb a plánování nových. Šlo o to, kdo první udělá rozhodující chybu. Ve vzduchu byla cítit tíha okamžiku. Partie byla obklopena diváky a všichni si byli vědomi důležitosti každého tahu. Jakékoli zaváhání by mělo fatální vliv na výsledek zápasu. Oba z toho nakonec vybruslili remízou v 50. tahu. Náročná partie. 4:4
Do kotle přišli domácí tým povzbudit dva diváci. Mirek Martinovský už od rána nabízel kávu a čaj. A kapitán Milan Borůvka byl svědkem závěrečné epické bitvy. Remízu s favorizovaným Jičínem bereme jako úspěch, i když jsme se v tabulce po 4. kole propadli na 7. příčku. Přebor je letos velmi vyrovnaný, mezi 4. a 12. místem je rozdíl pouhé jedné výhry.
Petr Staněk
Článek doplním o postřehy Miroslava Martinovského "Jak jsem to viděl s Jičínem B":
Neděle 9. 12. 2018 už je hodně blízká vánočním svátkům a protože to bylo poslední utkání krajského přeboru družstev v tomto roce, tak se pokusím o „divácký“ pohled na utkání.
Na 1. šachovnici měl Pavel za soupeře hlavního sponzora (vlastně majitele) jičínského oddílu. V dračí variantě sicilské zahrál málo obvyklé 5.c3, což zřejmě láká k tahu e5, který není v dané pozici určitě dobrý. Již v 9. tahu osamocený pěšec d7 mně našeptával, že vedeme 1:0, protože hráč Pavlových kvalit dokáže takovou slabinu využít. Potom jsem nepochopil, proč soupeř odevzdal pěšce na a6. Zřejmě přehlédl 19.Jf3 s útokem věže po d sloupci. Po 20...f5 už se pozice soupeře tak „sypala“, že hrát až do 35. tahu muselo být pro vůdce černých figur spíše neradostí ze hry.
Na 2. šachovnici hrál Vratislav také sicilskou. Velká rošáda nebyla hrubou chybou, ale po 12...h6 byla malá rošáda bezpečnější. Divil jsem se, že po 16. Sxf6 si na sebe soupeř otevřel sloupec na vlastního krále bez boje. Po tomto tahu to byla ideální pozice pro způsob hry Vráti, a proto je velká škoda, že toho nevyužil. Sám to vše popisuje v e-mailu.
Na 3. šachovnici měl David pohodlnou pozici. Soupeře je třeba ocenit za to, že když se dozvěděl o komplikacích s lokomotivou vlaku, tak zastavil čas. Vůdce bílých byl po problémech s příjezdem zřejmě natolik vyčerpán, že dal již v 17. tahu partii v mírně lepší pozici za remis. David má zřejmě rád překvapení. Před utkáním se Dvorem Králové mně zatelefonoval v 7 ráno, abych za něho zaskočil a nyní asi v 8,50 oznámil, že pravděpodobně nedojede. Protože však měli všichni vypnuté telefony, tak jsem stejně přiběhl pozdě. Možná by bylo dobré, kdyby kapitáni vypli telefony až těsně před zahájením utkání. Jinak je ale možné mně při velkých problémech zavolat i ráno. Mám sice většinou dojednanou návštěvu či oběd, takže od ženských dostanu „sprdˇáka“, ale dá se to vydržet.
Na 4. šachovnici neměl Petr svůj den. Bránit v sicilské slabinu na d6 se mu ani nechtělo a tak po ztrátě pěšce ztratil i druhého a bylo „vymalováno“. Chvílemi to sice vypadalo, že soupeř si chce zahrát co nejdéle, ale s partií se už nic dělat nedalo. Příště to bude lepší!
Na 5. šachovnici hrála Radka také sicilskou, ale zavřenou. Po neopatrném tahu soupeře 18...Jc6 šlo po 19.Sd5+ a ústupu krále zahrát 20.e6! Na úrovni velmistrů by takový pěšec asi rozhodl partii. Chápu však Radku, že se bála, aby o pěšce nepřišla – taky bych se bál! V závěru partie už Radka věděla, že soupeřova pozice je pohodlnější a proto musí hrát opatrně. Nakonec opakovala ve věžové koncovce tahy.
Na 6. šachovnici v partii Honzů zvolil náš Honza černými překvapivě skandidávskou. Bílý sehrál zahájení bez jakékoliv snahy o výhodu. Náš Honza zahrál neopatrně 27...Sf4 a po 28.d5 mohl být soupeř nepříjemný. Rovněž tah 36...Kg6 byl hodně odvážný a bílý po 38.g4 (místo nic neříkajícího Jb5) mohl zaútočit na krále. Závěrečné tahy ukázaly, že s dělbou bodu jsou oba hráči spokojeni.
Na 7. šachovnici získal Roman brzy prostorovou převahu, ale ta se brzy rozplynula. Černý mohl zahrát 24...De5 s vyrovnanou hrou, jenže místo toho odevzdal pěšce. Koncovka byla v 28. tahu pro Romana hladce vyhraná. Ještě místo 31.Sf3 bylo lepší Sg4, ale i tak to byla pozice na celý bod. Za chvíli skončila partie remízou. Roman se zřejmě obával soupeřova aktivnějšího krále a při nedostatku času nechtěl riskovat.
Na 8. šachovnici hrál Luboš svůj oblíbený caro-kann. Postupně nejen vyrovnal, ale po proniknutí dámy do soupeřova tábora bylo jen otázkou času, kdy se prosadí. V 28. tahu získal figuru a partie skončila. Luboš má skvělou formu, protože v osmi partiích za A+B družstvo získal sedm bodů. Tomu se říká skvělá poslední šachovnice!
Konečný výsledek 4:4 je asi spravedlivý. Jinak se na kafíčku a čaji, který jsem uvařil, nedá mnoho zkazit a tak jsem snad trochu přispěl k předvánoční pohodě. Šachy už hrát neumím. Nedá se říct, že bych jim úplně přestal rozumět, ale času bych potřeboval nejméně jednou tolik. Samozřejmě se však musím „přizpůsobit světu“, nemůže to být naopak! Přeji všem šachistům Jaroměře i jejich rodinám hezké vánoční svátky a hlavně pevné zdraví po celý rok 2019!
Miroslav Martinovský
