V neděli 24. 3. 2019 jsme sehráli předposlední kolo krajského přeboru. Na domácí půdě jsme přivítali tým z Hronova. Přípravu na zápas jsme zahájili již v pátek, ve vinárně Tekutá historie a příprava pokračovala ještě v sobotu v restauraci U Otty. A připravovali jsme se důkladně. Mirek Martinovský nahradil svoji oblíbenou větu: „Já si dám tři Plzně a jdu“ větou „Tak já si dám i to čtvrté“. Radka po prvním velkém, řekla: „Já už jen jedno malé pivo“, aby tuto větu ještě 3x zopakovala. Vše se perfektně vydařilo, protože v zápase vyhrávali ti, kteří se této přípravy nezúčastnili (až na Honzu Kuneše). Navíc Mirek s sebou přinesl dva lístky na autorské čtení (nebo něco takového) od Michala Viewegha, s tím, že jeden je volný, na což velmi galatně a elegantně ukecal moji ženu. No a díky tomu mám teď klid a mohu psát reportáž. A že je o čem psát.
Zápas začínal až v 9:30, ale soupeř již v 9:10 stepoval před sokolovnou. Prvním šokem pro hronováky bylo, že nenastoupí Pavel Čech. Pawel Kowalczyk si s ním tak toužil zahrát, že byl vysloveně rozladěný a já se naučil několik polských sprostých slov (některá jsou stejná, jako v češtině). Kdyby soupeř sledoval sociální sítě, viděl by v sobotu fotku Pavla Čecha na facebooku, jak hraje v německu ligu s legendárním Speelmanem.
1. Vratislav Jecha – Pawel Kowalczyk 0:1
Jak jsem psal, soupeř se těšil na Pavla Čecha a nastoupil na mě vysloveně rozzlobený (berte skutečně pouze obrazně, s Pawlem se moc nepotkáváme, ale je to kliďas). Stručně, moc jsem si nezahrál. Soupeř mě přehrál úplně ve všem. Je až s podivem, že počítač moji pozici hodnotí celkem dlouho ještě relativně v mezích (okolo -1, místy i lépe). V závěru se mi pozice úplně sesypala. Bohužel můj výkon trochu odpovídá mým výkonům v této sezoně. Prostě letos hraju blbě.
2. Martin Kuru – Tomáš Prouza 0:1
Tak tato partie by si zasloužila samostatný článek. Možná díky různých reakcím hráčů i diváků by se uživil i nějaký ten Youtube kanál. Jen velmi stručně – hrála se … nechám na odbornících, začalo to jako dámská indická, ale dle mého to přešlo do holandské. Prostě černý měl f5, soupeř d4 a c4. Tomáš se dle svých slov celou dobu snažil hrát aktivně na královském křídle. Měl Sb7, dámu převedenou na g6 (ano, hrozí mat na g2), koník se dostal někam na e5. Jen se mu nelíbila věžička na a8 a přemýšlel co s ní. Vymyslel to dokonale – přišel o ni (za střelce). Soupeř se po otevřeném „a“ sloupci dostal věží na sedmou řadu a jednu chvíli počítač hlásí více jak +16 pro soupeře. Ano, při hrubém počtu to je dáma a dvě figury nebo tři věže a pěšec. Pozice si zaslouží diagram.
V této pozici zahrál bílý 30. Va7. Mnohem průraznější však je 30. Vxg7+! s naprostým rozkladem černé pozice (30… Kh8 31. Vxh7+). A bílý pokračoval nedůrazně i nadále a svůj nedůraz završil jedno tahovou ztrátou figury, kdy počítač hodnotí pozici jako jasnou nulu. Tomáš však zahrál tah 34…De5 (upřímně, i mě se ten tah líbil), kdy počítač opět hodnotí pozici bílého mírně lépe. Soupeř však, patrně frustrován průběhem partie, pronesl větu „Tady není co hrát“ a partii vzdal.
Závěrečná pozice. Zapsáno 0-1.
Pozn.: Po dobu, co jsem psal tento text, tak počítač dále analyzoval pozici po 30. Vxg7 a už se zastavil na +23!!!!
3. David Bém – Jaroslav Čáp 1:0
Tuto partii jsem moc neviděl. Myslím si, že skončila jako první rozhodnutá. Při odchodu mi Jarda Čáp povídá: „Až budeš psát zprávu, napiš, že to byla hrozná partie“. Já bych to ale zas až tak hrozně neviděl. Je pravda, že v pozici na diagram stojí bílý lépe. Černý koník na d5 sice vypadá, jako velmi silná figura, jen jaksi nemá nožičky a hrozí jeho ztráta po c4. Počítač mi nakonec za černého doporučil 15… Dc8 a pozice je cca +1 pro bílého. Jarda však zvolil tah 15… g5. Sice udělal ústupové pole f4 pro koníka, ale takové odkrytí krále a vytvoření takových slabin, jako je f6, to nemohlo být dobré. David také tohoto oslabení plně využil a celkem záhy získával kvalitu (na f6 se za pár tahů dostal kůň) a spolehlivě vyhrál.
Přišlo 15… g5.
4. Josef Cibulka – Petr Staněk 0,5:0,5
S mladým a velmi talentovaným soupeřem hrává téměř pravidelně Radka, ale tuto neděli to o jednu šachovnici nevyšlo. Přišlo mi, že bílý nastoupil k partii s cílem lepší půlka, nežli nulka a celkem ochotně nabízel figury na výměnu. A Petr se toho chytil. Ani jeden ze soupeřů se moc neodvažoval zahrát nějaké nestandardní tahy. Nemyslel jsem si, že někdy napíšu o otevřené sicilce s tahem e5 za černého, že je to nuda, ale ve srovnání s partií na druhé šachovnici se tady opravdu nic divokého nestalo. Zasloužená remíza.
5. Radka Růžičková – Jan Procházka 0,5:0,5
Hrála se skandinávská (stejně jak u mě na první šachovnici), ale Radka ze začátku reagovala opatrněji, než já. Než však skutečně došlo na nějaký opravdu ostrý souboj, oba soupeři se dohodli na remíze. Myslím si, že za branou zůstalo mnoho zajímavých variant.
6. Janusz Gorecki – Pavel Prouza 1:0
Druhá infarktová partie zápasu. Pavel si rozhodně na konci sezóny zaslouží ocenění bojovník týmu (a možná bojovník celé soutěže). Šlo minimálně o pátý nebo šestý zápas, kdy Pavel dohrával poslední a na půlminutě. Okolo dvacátého tahu měl náš hráč určitě perspektivnější a lepší pozici a následující tahy šlo o to, zda může nebo nemůže získat pěšce. My, přítomní kibicové a odborníci jsme se také střídavě přikláněli k tomu, že může a vzápětí, že nemůže. Pěšce sice hned nezískal, ale pozici Pavla se neustále zlepšovala. První opravdu krizový moment přišel v pozici na diagramu.
Zde mělo přijít 35. … Ve8 již s velkou výhodou černého. Bílý přestává krýt pěšce na d4 (po 36. Dd2 přijde c3) a bílá pozice se pomalu hroutí. Bohužel Pavel toto neviděl (ani já, jako kibic). Stále však stál černý výrazně lépe. Bohužel, časová tíseň udělala své a černý vlastně jedno tahově nastavil věž. Tedy bylo to dva tahy – šach a pak žeru – viz diagram.
Pavel zahrál chybné 41. … Vd4 a přišlo 42. De5 + s další Dxe4. Škoda, ale znovu musím smeknout před Pavlem, jak nebojácně jde do takovýchto situací a bojuje skutečně až do poslední vteřiny.
7. Jan Kuneš – Martin František Franc 1:0
Jsem strašně rád, že se Honzovi v posledních partiích vrátil výborný kombinační tah na bránu. Hrála se sicilka (s c3) a je pravda, že černý obětí figury získal (mohl získat) zajímavou pozici. Černý raději hned dobral figuru zpět, ale pozice byla celkem divoká. V té divočině se však nakonec mnohem lépe orientoval Honza. V pozici na diagramu rázně rozhodl.
Přišlo 23. Sxf5 exf5 24. e6!! (otevírá pozici, hrozí mat na b8) fxe6 25. Db8+ Kf7 26. Je5 Ke7 27. Dd6+ Kf6 a následovalo nádherné 28. h4!! s nekrytelným matem Df8. Super výkon!
8. Ladislav Michel – Luboš Hubka 0:1
V této partii bílý obětoval kvalitu za odstranění domovníka na g7, ale žádnou výhodu z toho nezískal. Luboš hrál velmi precizně a poctivě, přešel do koncovky, kdy měl figuru za dva pěšce. Ale bílý pěšáček na „a“ sloupci byl chudák zcela osamocen a nemohl odolat tlaku černých figur. Dále to již byla pouze otázka techniky. Od Luboše vynikající výkon.
Celkově tedy 5:3. Myslím si, že zasloužený výsledek, většina rozhodných partií skončila spravedlivě a ty dvě bláznivé, …. No, to jsou šachy.
Na zápas se celkem přišlo podívat 7!!! diváků. V hledišti jsme měli jasnou převahu 4:3. Pořadatelská služba pracovala spolehlivě, žádné sečné, bodné, ani střelné zbraně nebyly použity. Ani pyrotechniku se nepodařilo propašovat.
Před posledním kolem se situace v tabulce tak nějak … trochu vyjasnila a hodně zamotala. Náchod v čele má 3 body náskok a výrazně lepší všechna pomocná hodnocení. Napsal bych, že určitě postupuje, ale po zkušenosti ze sezony 2016/2016, kdy Náchod zapomněl, že poslední kolo se hraje od 9 hodin a přijel až na 10 hodinu (ještě s mírným zpožděním), tak raději napíšu, že Náchod postoupí z 99%. Určitě nikdo nečekal, že Hořice prohrají s do té doby posledními Třebechovicemi a vypadnou z boje o postup. Naopak Třebechovice se odpoutaly od posledního místa, na které odsunuly Rychnov. Ten má navíc horší pomocná hodnocení a hraje … s prvním Náchodem. O počtu sestupujících se rozhodne již tento víkend – záleží na umístění Jičína ve druhé lize.
My můžeme teoreticky být i druzí (pravděpodobnost asi jako vyhrát ve sportce). V případě výhry bojujeme o bednu. V případě prohry můžeme být …. nejhůř na sedmém místě.
Vráťa Jecha