V neděli 24. 11. 2019 jsme přivítali na domácích šachovnicích tým z Třebechovic. Tento tým vlastně jako jediný nemá na soupisce žádného hráče 2000+, ale je to soupeř velmi nebezpečný a houževnatý. Přesvědčit se o tom mohli v minulém kole hráči Vrchlabí, kteří měli na všech šachovnicích elovou převahu, přesto s Třebechovicemi prohráli. Většinu partií jsem viděl snad ještě méně, než v minulém zápase, kde jsem měl podtitul reportáže "jak jsem to neviděl". Partiáře mám sice doma, ale opět se pokusím spíše sepsat svoje pocity.
Na první šachovnici Pavel Čech předvedl, že je skutečně někde jinde (tedy myslím šachově, jinak fyzicky seděl vedle mne), než já a asi většina z nás. Bílými figurami v trochu boční variantě sicilské postupně vytvořil několik slabých polí a pěšců v soupeřově táboře a důsledně toho využil. Bylo mi potěšením sledovat, jak každým tahem "utahuje šroubečky". Prakticky všechny jeho tahy mi přišly logické, chápal jsem, proč to tak hraje a jak je to pro soupeře složitější a složitější. Ale sám bych to takhle prostě nevymyslel.
Já (Vráťa Jecha) jsem sehrál divokou partii. Také sicilská, celkem jsem rozumně postavil figurky, ale přišlo mi to jaksi "málo živé". Tak jsem do toho dal velkou rošádu (soupeř udělal malou, tedy rošádu). Objektivně, bylo to za mě horší. Jenže soupeř nějak vůbec nevěnoval pozornost mým šancím a přehlédl hezký (z jeho pohledu nehezký) obrat. Získal jsem dámu za figuru. Jenže moje věžičky se jaksi nemohly rychle zúčastnit obrany a mě začaly hrozit velké nepříjemnosti. Jak to komentoval Pavel Čech: "Na jedné straně šachovnice máš dámu navíc, na druhé straně šachovnice tě soupeř matí." K tomu všemu jsem na hodinách měl asi 2-3 minuty. Šlo o takový malý úvod k tématu článku, že "čas je víc, než dáma". No, nakonec jsem se přes to všechno nějak "překodrcal" a mat jsem nakonec dal já. Jen mi přijde, že příště musím zajít s ostatními do kavárny, protože moje poslední dvě partie tam jaksi patří.
Na třetí šachovnici hrál Luboš Hubka s mladým soupeřem. Nevím, zda někde mohl jeden nebo druhý hráč získat nějakou větší výhodu. Přišlo mi, že když už jsem v rychlosti viděl nějaké možnosti, vždy to druhý hráč pokryl. Nakonec vznikla koncovka K+V+4p (všichni pěšáčci na královském křídle) a i když stál Luboš malinko hůř, soupeři se dohodli na remíze.
Na čtvrté šachovnici hrál náš druhý Pavel (Prouza). Partii jsem viděl v následném postavení (neuvádím všechny figury). Pavel (černý) měl střelce na b8, druhého na c8, koníka na e5, toho koníka kryla věžička z e8, dámu někde na g4. Potud vše vypadá na drtivý útok na krále. Bílý měl střelečky na b2 a b3, dámu na c3, věž na f3, někde koně. Tedy taky drtivý útok na krále. Aby se v tom "čert vyznal". Naštěstí se v tom nemusel vyznávat žádný čert, ale stačilo, že se v tom vyznal Pavel. Získal materiál, pokryl maty a vyhrál.
Na páté šachovnici hrál David Bém. Pozici jsem viděl v okamžiku, kdy oba soupeři měli 5 pěšců, jednu věž, David měl střelce, soupeř koně. V minulé reportáži jsem k partii Petra Staňka psal, že k dámě se lépe hodí jezdec, obzvlášť v zablokované pozici. Tady musím napsat, že obecně se k věži více hodí střelec, obzvlášť když je pozice otevřená (to byla) a pěšci na obou křídlech (to taky byly). Jen je potřeba se nezbláznit. Partii jsem pak viděl ještě jednou (když jsem se natáhl ze své židle). David měl kvalitu a právě svým tahem ještě tu soupeřovu figuru vyšachoval. Byl to poslední tah partie.
Šestá šachovnice Lída Rutter. Partii jsem vlastně neviděl, jen vím, že postupně se pozice nějak celá začala blokovat. Když jsem po své partii viděl, že Lída prohrála, moc jsem nerozumněl, jak k tomu došlo. Až od přítomných jsem se dozvěděl, že snad prohrála na čas. První opravdu velká kapitola tématu "čas je víc, než dáma".
Sedmá šachovnice a skutečné vyvrcholení dramatu "čas je víc, než dáma". Tomáš Prouza sehrál partii, kde by si rozbor zasloužil asi několik dní. Dle postavení figur mi to přišlo jako španělská (ale možná se pletu). Velmi náročné. Tomáš měl kvalitu míň, ale ani nevím, zda za to nebyla kompenzace. Pak získal kvalitu zpět. Oba hráči "šlapali" svými pěšci do dámy, prostě "mazec". Při hře na půlminutě se pozice vyrovnala a nakonec se dostala do stavu - bílý pěšci h4, g5, čermí pěšci h7, g6. Oba hráči měli věže. Ale zatímco Tomáš měl krále někde na g4, tedy u těch pěšců, soupeř ho měl odříznutého snad až na "a" sloupci. Tedy jisté šance tam za Tomáše stále byly, ale myslím si, že při přesné hře to je prostě remiz (nějaké šachy odzadu, apod.). Tomáš to však vyřešil nečekaně - zapomněl na čas a prohrál. Velká škoda.
Na osmé šachovnici hrál Honza Kuneš. Partii jsem vůbec neviděl. Hráči se vcelku rychle dohodli na remíze.
Velmi důležité vítězství. Sice nás z prvního místa odsunul o druhé pomocné hodnocení tým z Hořic, každopádně ale zůstáváme neporaženi. Úvod krajského přeboru se nám tedy vydařil. Svůj první zápas skvěle odřídil nový rozhodčí David Bém. Díky. Výborné kafe a čaj uvařil Mirek. Díky. Objevil se dokonce i jeden divák, konkrétně Milan. Díky.
Vráťa Jecha