V neděli 2. 2. 2020 (jak kouzelné datum) jsme v 7. kole Krajského přeboru svedli velkou bitvu s Lípou B. Z partií jsem toho moc neviděl, zápisy nemám, ale náš soupeř byl výrazně pilnější a jeho reportáž již "visí" na jejich webu. A tam lze i přehrát partie. Takže alespoň něco vím. Komentáře k rozehraným partiím doplnil také Pavel Čech (psáno kurzívou pod diagramy).
Již samotná cesta byla zábava. Náš, jindy kompaktní tým, se tentokrát rozdělil hned na tři části. Skupina "A" - já, Radka a Tomáš - jsme jeli vlakem, skupina "B" - David - přišel pěšky a skupina "C" - Pavel, Pavel (tedy né, jako pan Pavel Pavel, ten co rozchodil sochy na Velikonočním ostrově - ale prostě Pavel "čárka další" Pavel), Luboš a Petr jeli autem. Rozdělení A, B, C je čistě informační, nemá nic společného s výkonností. Skupina A, protože jela celkem brzo, ještě stihla před zápasem kafe.
1. Luboš Jedlička - Pavel Čech
Pozici jsem viděl víceméně pouze dvakrát. Poprvé v pozici, kdy Pavel vyměnil svého "domovníka" za koně na c3. Nejdříve jsem se lekl, poučka "Neměň domovníka, když soupeři zůstane správný střelec", mne pořádně vyjukala. Ale celkem rychle jsem objevil, že Pavel tím uvolnil pole d5 pro svého koníka a ten vzápětí podpořil nástup "f" píka s cílem rozbořit bílou obranu před králem. To se podařilo. Podruhé jsem partii viděl v době, kdy již černé těžké figury pronikly do soupeřova tábora a bílý král byl pozván na procházku, která nemohla skončit jinak, než výhrou černého.
Za mě posílám pozici, kdy jsem sebral na c3, abych po bxc3 Jd5 Sg5 prosadil f5-f4. Nicméně po c3-c4 bych měl jen věčný šach, takže jsem asi domovníka odevzdat neměl (Pavel).
2. Vratislav Jecha - David Sucharda
Svoji partii z minulého kola jsem z hlavy úplně nedostal. Jindy si alespoň přehrávám partie potenciálních soupeřů, něco zkouším (třeba na internetu), ale tentokráte jsem se nepodíval ani na sestavu a jak soupeř nastupuje, prostě na nic. Celý můj výkon byl - neslaný, nemastný. Překvapuje mne, když jsem se na stránkách Lípy dočetl, že vysloveně prohrávající chyba byla až c4. Z mého pohledu jsem byl přizdechlý již mnohem dříve. Zahájení - jakž takž. Nepřišlo mi, že bych na soupeře vlétl. Pak jsem vymyslel "geniální" převod koně. Že jsem místo toho měl např. dokončit vývin (ehm, poučka pro začátečníky) jsem nějak pozapomněl. Po převodu koně a jeho výměně jsem soupeři dovolil prudký nástup pěšce "f" a od té doby mi přišlo, že jsem bojoval o holý život. Možná i pesimistická mysl mi nedovolila se na pozici podívat jinak a zaslouženě jsem prohrál. Musím poděkovat zbylým členům týmu, protože i přes moji prohru jsem vyhráli a přiznám se, že mi to celkově nakonec hodně zvedlo náladu.
Vráťa: typický příklad, jak nehrát "českou obranu". Určitě je principiální zahrát hned f2-f4 s výhodou (sám jsem v tom černými trpěl). Eliška Richtrová (pro dříve narozené: Klímová) mi šla (jako Vráťa) Jf3 a hned h3 s tím, že po Sh5 g4 má prostor. Rozhodně není důvod měnit bělopolného střelce za herku na c6 (Pavel).
3. Luděk Novák - Luboš Hubka
Na Lubošovu partii jsem ze svého místo viděl přímo. Piloti by řekli, že Lubošova šachovnice je "na jedenácti hodinách". Rozehrála se patrně dámská indická (víte, že neznám názvy variant). Bílý se nějak dostal přes "a" sloupec do Lubošovi pozice a připadal mi, že je to pro Luboše hodně nepříjemné. Taky ho to stálo mnoho a mnoho času a ten mu nakonec vypršel. V následné analýze jsem sice viděl, že černý se mohl pokusit o nějaký útok na krále, jakože by ty bílé figury, které se obloukem přes dámské křídlo dostaly do černé pozice, najednou stály jaksi mimo hru, zda to ale opravdu takto šlo, nevím.
Luboš samozřejmě vyměnil po rošádě na c3 a zvolil koncepci s e6-e5. Pak je skoro nutné pokračovat i c7-c5, tlačit bílého do blokády a pak skákat koníčkama buď až na a5, nebo f4, atd. Když jsem to bílými podobně "ortodoxně" hrával já ("je mi jedno, co ty hraješ, já hraju dámský gambit"), spíš mi vadila výstavba s g7-g5, f6-Je4 a f7-f5 (a pak se uvidí, kam schovám krále). Ale jasně, černý musí hlídat průlomy v centru: c4-c5 a d4-d5 (Pavel).
4. Pavel Prouza - Otakar Němec
Z této partie si pamatuji jednu pozici. Bílý (Pavel) měl pěšce na h2, f2, f3 e4, d4 a myslím a2. Černý h7, g6, f7, e6, b7, a7. Tedy šlo o to zjistit, zda je lepší mít mírně zdeformovanou pěšcovou strukturu (dvojpik), ale celkem výraznou prostorovou převahu nebo mít pěšcovou strukturu OK, ale mít pozici pasivní. Pavel měl ještě dvojici střelců, tedy já bych dal asi trochu přednost jeho pozici. Hráči to však zkoumat nechtěli a dohodli se na remíze.
Pavel spojil (podobně jako Petr) víc koncepcí dohromady a teď je svázaný, jak zákon káže. Buď strčím koně na e2, kde i kryje c3 a černý mi nezdemoluje pěšcový kryt, nebo nechám střelce na e2, takhle je taktickou slabinou. A věž by si zasloužila aktivnější pole: b1 nebo c1. Já miluji kdysi populární, dnes pozapomenutou výstavbu s Jf3, Se2 a Vb1, naposled jsem v tom porazil Martina Petra v loňské extralize (Pavel).
5. Lenka Rojíková - Petr Staněk
Tak tuto pozici jsem vůbec neviděl. Prostě remiz. Když se však dívám na pozici na webu Lípy, dal bych určitě nějaké plusíky pozici bílé. Jak ale i já vím, slečna Rojíková studuje a na šachy není tolik času a proto remiz.
Petr: typický příklad, jak nehrát českou obranu za druhou stranu. Když se rozhodnu pro tuhle "vokáčovinu", musím jít koněm přes h6/e7 na f5, podržet si ho tam pomocí h7-h5(-h4) a střelcem krýt na h4 z e7. Peca postavil pěšce podle jednoho strategického konceptu, no a figurky zase podle jiného 
(Pavel).
(Pavel).
6. David Bém - Anna Vítová
Jednoznačně "borec na konec". David dohrával jako poslední. Dost dlouho hrál na půlminutě. Opačné rošády, pěšci šlapou, no mazec. Nechtěl jsem dělat dalšího "čumila" (vím, jak se hráč cítí, když hraje poslední partii a kolem je "tisíc" lidí), tak jsem se raději držel dál. To mělo další výhodu, protože být dál od Davidovi partie znamenalo být blíž výčepu. Než jsem však stačil pivečko dopít, David vše zvládl a zaslouženě vyhrál. Jóóó!
Davidovo zahájení bylo radost pohledět! (Pavel).
7. Vasilis Tsapanidis - Tomáš Prouza
Partii jsem viděl v okamžiku, kdy Tomáš získával figuru. Díval jsem se na to, protože jsem moc nechápal, jak si bílý mohl takhle zalézt. No, už to vím. Prostě stane se...
8. Radka Ružičková - Václav Portych
V pozici, kterou jsem viděl, měla Radka určitě minimálně prostorovou převahu. Na šachovnici byly těžké figury a dále měla Radka dobře umístěného střelce a soupeř "blbě" umístěného koně. Asi by to chtělo nějakou hlubší analýzu jaký plán zvolit a zda to šlo zesílit. Soupeř však tak dlouho nabízel remiz, až se dočkal.
Radka: hezky soupeře zmáčkla, v pozici má zhruba +1. Ale nějak to dál "neteče, černý by zatím na g5 dobral pěšcem a až se Radka ztrojí na háčku, dobere tam pro změnu dámou. Neva - při nedostatku prostoru se špatně přesouvají figurky z křídla na křídlo, takže měla otevřít to dámské pomocí a5 (nevím, možná tam byl už černý pěšec?), a(nebo) b4 (Pavel).
Celkově ale výhra 4,5:3,5 pro nás. Velmi, velmi důležitá. Pohled na tabulku mne až pobavil, řečeno neslušně "vyrovnané jak sviňa". Koho by napadlo, že tým, který má pouze o bod méně, než vedoucí tým, nebude ani na bedně. My se držíme na skvělém třetím místě. Troufnu si říci, že už jsme zachráněný. Zábavný je i pohled na výsledky jednotlivců v našem týmu. Ze 14 hráčů, kteří nastoupili má celých 9 přesně 50%. Na začátku sezóny jsem to třeba já a Luboš trochu kazili (3,5/4 a 3/4), ale po svátcích s heslem "Bojujeme za průměrnost" jsme poslušně upravili náš bodový zisk.
Příště nás čeká velmi nepříjemné (a někdy tajemné) Vrchlabí. Řečeno slovy Foresta Gumpa - Vrchlabí, je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co si vytáhneš a v jaké sestavě přijede.
Závěrečné hodnocení zápasu na tradiční tiskovce:
Vráťa Jecha a Pavel Čech