KP: Jiskra Jaroměř – Lomnice n/P 6,5:1,5
V sobotním utkání 10. kola KP jsme 13. 6. na domácím hřišti nastoupili proti v tabulce poslední Lomnici. Hráče na víkend se mi navzdory korona krizi povedlo dát dohromady celkem snadno, protože jsme patřili k té 1/3 družstev, co chtěli dohrávat. Sympatický tým Lomnice nastoupil také v solidní sestavě, tak z toho bylo zajímavé utkání. Soupeři se statečně bránili do posledního pěšce. Na zápas nás přišlo povzbudit sedm domácích fanoušků. Několik hráčů mi poslalo komentáře ke svým partiím, tak se jich budu držet.
Před začátkem utkání. Po tak dlouhé pauze se na šachy těšili snad všichni...
Na první šachovnici hrál IM Pavel Čech proti Jaroslavu Novotnému. Hrál se Katalán a co jsem zaregistroval byl utíkající středový pěšec, který se změnil v aktivní figury na šesté a sedmé řadě a později na jezdcovou koncovku s pěšcem navíc.
Pavel Čech to komentoval slovy: „posledních pár let si užívám bílými zahájení, ve kterých jsem jako malý trpěl černými. Dnes tedy Katalán, kterého soupeř nedávno prohrál s Konopkou. Se mnou odbočil už ve 4. tahu, jako by tušil, že jsem ještě ráno otevřel povinnou četbu o zahájení, tedy Avrukhovo 1.d4. Partie se skoro tah co tah přelévala mezi výhrou a remízou, ale tak nějak jsme oba víc věřili bílé pozici, což rozhodlo.“ 1-0
Na dvojce hájil naše barvy Vratislav Jecha s Václavem Volmanem. Hrál se očekávaný Londýn. Vráťa je bez debat nejlepší šachista našeho oddílu a zde se mu i s přispěním soupeře povedla originální, úžasná, učebnicová partie na téma…no prostě si ji musíte přehrát. Jen bych to neukazoval na trénincích mládeže.
Vráťa k ní napsal pár vět: „Hráli jsme očekávané zahájení na které jsem se nepřipravil. Znal jsem 4 tahy, soupeř znal 5 tahů, protože nad šestým přemýšlel 46 minut. Přesně dle příruček pro začátečníky - nejdříve vývin a natahat jednou figurou vícekrát (hlavně ne dámou) jsem v prvních 18 tazích táhl pouze jedním střelce, jedním koněm, jednou králem (a nebyla to rošáda) a 6x dámou. Protože ani následně jsem "nechtěl" hrát s figurkama, ale chtěl jsem vyhrát, protlačil jsem "c" pěšce až na pole proměny a postavil si druhou dámu. Postupně jsem získával další a další materiál, takže počítač jednu chvíli ukazoval těžko uvěřitelných +45. Přesto to nebylo úplně jednoduché, protože soupeřovi 4 figury ještě občas nějakou tu hrozbu vytvořily. Nakonec, kdy jsem přešel kolem několika matů od 4 do 10 tahu, jsem začal brát zbylé soupeřovi figury v naprostém nepoměru k hodnotám (dámou jsem sebral střelce, který byl krytý, apod.). Přesto mi nakonec zbylo stále ještě spousta figur navíc. Např. obě věže stále čekaly na zapojení do hry v základním postavení...“ 1-0
Oproti předchozí partii se mojí nic moc nedělo. Na třetí šachovnici jsem se (Petr Staněk) utkal s Milanem Bláhou. Rozehrál jsem sice originálně sicilku s a4 a Va3, ale to bylo asi všechno. Od střední hry jsem si myslel, že stojím hůř. To samé si o svojí pozici myslel ale také soupeř. Pokud oba stojí hůř, tak jsme rozhodli neriskovat, vyměnili pár figur a domluvili se při přechodu do koncovky na remíze. 0,5-0.5
Na čtvrté desce hrál David Bém s Tomášem Láskou. Rozehráli sicilku a viděl jsem jednoznačnou partii, kde bílý obětoval figuru a černý na šachovnici dominoval. Mohl si vzít další, hrozit matem, mohl prakticky cokoli. Na diagramu je na tahu černý 
.
.
Davidův komentář: „V 15.tahu jsem šel tahem Dc4 na výměnu dam, abych otupil útočné možnosti soupeře, v 35 .tahu obětoval soupeř figuru za 2 pěšce, ale kompenzaci nezískal a ve 42. tahu dokonce mohl ztratit další figurku, jak správně po partii upozornil Tomáš. Ve 44. tahu bylo mnohem lepší zahrát Vce7 s hrozbou matu po výměnách na d1. Černý uplatnil výhodu materiálu a vyhrál.“ 1-0
Pěknou partii sehrál i Tomáš Prouza na pětce s Janem Novotným. Hrál aktivně a ve své partii dokázal, jak jsou šachy ve své podstatě jednoduché. Držel se obecných zásad a soupeře dokonale přehrál. Obsadil centrum, zaútočil na krále, získal dámu a bylo po partii.
1-0
To Radka Staňková na šesté šachovnici s Václavem Vytlačilem pozapomněla svého krále v centru. Navíc ve 26. tahu po Je5 přehlédla v propočtu mezišach, přišla o materiál a protivník postupně vytlačil výhru. 0-1
Poučnou partii sehrál Jan Kuneš. Na sedmičce se utkal s Václavem Volmanem. Honza popsal svoji partii následovně: „I když jsem moc rád, že jsem nejen poprvé za áčko vyhrál, ale dokonce dal mat po oběti jezdce, která byla jedinou praktickou šancí v horší pozici. Potvrdila se stará pravda, že je třeba bojovat až do konce, pokud existuje i ta sebemenší šance.“ S tím nelze než souhlasit. Navíc tah Jf5+ se mu opravdu povedl.
1-0
Milan Borůvka, rozhodčí utkání, hrál na osmé šachovnici. Soupeř Pavel Rozumek postavil za mě nudnou šipku d4, e3, c3. Viděl jsem jen, že se Milan pustil do dobrodružství, obětoval nějaké pěšce za otevření sloupců na krále. Soupeř se dobrovolně oslabil po g3, poté přišla typická oběť věže na h2.
Milanův pohled na partii: „Dohrávka mě nezastihla v dobré formě. Vázl propočet a banálním přehlédnutím jsem nechal soupeři pěšce. Zkusil jsem pozici trochu zkomplikovat a nakonec jsem skončil s figurou proti čtyřem pěšcům. Soupeř mi vše ulehčil hrubou chybou a nechal si dát mat.“ 1-0
Vítězství 6,5:1,5 nás udrželo v bitvě o medaile.
KP: Sokol HK - Jiskra Jaroměř 3:5
Nedělní zápas 14. 6. v Hradci Králové probíhal v maličké místnůstce někde v suterénu, kde hráči Sokola našli útočiště místo jejich pěkné předpokládám bývalé klubovny. Při zápase sportovní atmosféru dotvářela pěkná zvuková kulisa pod okny probíhajících atletických závodů. Naštěstí jsou šachy zimní sport. K nedělnímu poslednímu mistrovskému zápasu sezóny jsme nastoupili opět ve skvělé sestavě. Udělali jsme malou taktickou změnu, abychom trochu rozhodili přípravu soupeře. Milana nahradil v sestavě Luboš Hubka.
Domácí sice v průběhu zápasu fotili, ale slíbené foto nám neposlali, takže čtenáři těchto řádků musí zapojit fantazii. Hrálo se dost dlouho bez jasného výsledku.
První ukončenou partií byla až koncovka na osmé šachovnici, kde remizoval Jan Kuneš s Josefem Rejnušem. Za mě to byla strategická bitva k koncovce S x J ale Honza to viděl jinak: „Dneska nic moc, poprvé v této sezóně jsem hrál 1.c4, černý odpověděl 1...e5, takže Anglická. V 9. tahu jsem mohl získat figuru po Jd5. Nevidím vůbec nic! Postupně jsem získal 2 střelce za 2 koně, což by měla být výhoda, pro mě ovšem jen teoreticky. V 25. tahu jsem jednoho střelce vyměnil za jezdce a tím o tuto výhodu přišel. Nabídnutou remízu v 38. tahu jsem přijal kvůli slabému dvojpěšci na c-sloupci.“ 0,5-0,5
Do vedení nás dostal na pětce hrající David Bém s Jaroslavem Zárubou. Svůj výkon hodnotí následovně: „Hrála se anglická obrana 1. c4 e5. V 18.tahu se bílý rozhodl obětovat střelce, patrně nekorektně. V každém případě nezískal odpovídající protihru. Lepší bylo rozhodně ustoupit na pole f2, pak by černý také musel svým napadaným střelcem ustoupit na e6 a hra by pokračovala s výhodou bílého. 38. tah Kd1? Jen urychlil prohru a následný tah se soupeř vzdal.“ 1,5-0,5
Poté remizoval Tomáš Prouza. Na 6. prkně se snažil přehrát Honzu Dedka. Hrálo se očekávané zahájení ale bílého útok v zavřené sicilce se někde zasekl, připustil f5 a z nadějné pozice vytěžil jen plichtu. 2-1
Další půlbod přidal Luboš Hubka na trojce s kapitánem soupeře Vojtěchem Humlíčkem. Luboš si ve svém oblíbeném Caro-Kannu trochu zkomplikoval pozici, ale pořád držel remízu, která byla nakonec soupeřem přijata. 2,5-1,5
Na druhé šachovnici hrající Vratislav Jecha měl talentovanou soupeřku Annu Voříškovou. Jeho komentář k partii: „Příprava byla tentokrát důkladná - ráno před odjezdem (protože jsem byl surově probuzen v 5 hodin bouchnutím dveří, jak šla dcera do práce a už jsem neusnul) jsem si asi během pěti minut přehrál jednu partii Romana Miňovského, kterého jsem očekával. Jenže proti mě si sedla mladá Anička Voříšková. To naprosto změnilo můj plán a asi potřetí v životě jsem zahrál ve vážné partii "d4". Partii jsem rozehrál celkem v pohodě (tedy jako že jsem o nic nepřišel). Získal jsem mírnou prostorovou převahu a jednu chvíli za mne počítač doporučil poněkud dynamičtější "h4", místo mnou hraného Dh4. Pak jsem ale trošku začal ztrácet nit, trochu netakticky jsme vyměnil některé figury (např. dámu), hodně netakticky jsem nevyměnil střelce (mohl jsem soupeřce "zaparkovat" věž v domečku na b7) a začínal stát pomalu hůř (říká to počítač a hlavně to říkal Pavel Čech). Protože však ani soupeřka nebyla nijak bojovně naladěná (tak trochu si myslím, že o té pozici věděla asi tolik, co já, tedy skoro nic), dohodli jsme se na remíze.“ 3-2
O „vyrovnání“ stavu jsem se zasloužil já (Petr Staněk). Hrál jsem na čtverce s Janem Vestfálem a mladého soupeře jsem dost podcenil. Sice jsem zahájení rozehrál opět originálně a b3 proti e6 je dobrá myšlenka, ale po pár plyšových tazích h3, a3, b4 jsem přehlédl Db6 a pak už jsem dohrával jen z povinnosti, zda se soupeř někde nepřepočítá. Nepovedená partie. 3-3
Zbývaly dvě partie, ve kterých to ale vypadalo na minimálně 1,5 bodu.
Na sedmé šachovnici bojovala Radka Staňková s Jaroslavem Walterem. Dostala se sice do menší časové tísně, ale soupeř se v pozici nedokázal správně zorientovat, přišel o materiál a Radka rozhodla v koncovce. 4-3
Pavel Čech přidal na první šachovnici rozhodující výhru s Lukášem Smolejem. Pavel hrál sice nejdéle, postupně se projevila jeho velká šachová erudice a soupeře přehrál, počkal si na chybu a dámská koncovka s figurou navíc byla jasná. 5-3
Družstvo předvedlo parádní kolektivní výkon! V průběhu celé sezóny platilo, pokud někdo v partii klopýtl, tak ho ostatní výhrou podrželi. Uznání zaslouží i soupeři Sokola a Lomnice, kteří i přes nepříznivé postavení v tabulce, dokázali nastoupit v dobré sestavě a dohráli soutěž se ctí. Tímto vítězstvím jsme potvrdili letošní dobrou formu. Oproti předchozím sezónám jsme nebyli ani jednou v sezóně ohroženi. Naopak jsme se chvíli vyhřívali dokonce na prvním místě od úvodních kol jsme bojovali o medaile.
Petr Staněk, David Bém, Honza Kuneš, Vráťa Jecha, Pavel Čech a Milan Borůvka
Před posledním kolem KP v netradičním sportu "extrémní žehlení" někde v Hořicích:
