První zápas v nové klubovně.
Ano, je to tak. Po mnoha letech jsme byli "odejiti" z naší staré klubovny a museli jsme shánět někde nějaké místo, kde budeme moci hrát zápasy, trénovat žáky a trénovat sami sebe. Po určitém hledání (děkuji Milanovi, že hledal a pokud někdo hledal s ním, tak děkuji i jemu) se nakonec podařilo sehnat krásnou klubovnu v prostorách bývalé nemocnice. Klubovnu normálně užívají děti z PTO Maxim, ale bez problémů se tam vejdeme i my. Pro mě jen jediná nevýhoda - dál od mého bydliště to už fakt moc nešlo.
2:0 - 0:5 - 0,5:0,5
To není skóre hokejového utkání po třetinách, ale jsou to série výher a proher tak, jak šly v zápase za sebou. Ano, nejdříve jsme dvě partie vyhráli, pak 5 prohráli a pouze poslední partie skončila remízou. Ono, že to není výsledek hokejového zápasu je jasné i z poslední části 0,5:0,5. Že by v poslední třetině dal každý tým půl gólu je fakt blbost.
Na úvod sezóny jeden z nejtěžších soupeřů
Skutečně přijel jeden z adeptů na postup. Soupeř možná nepřijel úplně v TOP sestavě, přesto hlavně první 4 šachovnice, to jsou hóóóódně silní hráči. Slávie v předminulé sezóně spadla s A týmem z 1. ligy a tím posunula i B tým z 2. ligy do krajského přeboru. Již minulou sezónu chtěla Slavia s oběma týmy postoupit zpět, ale tyto plány po trochu nečekaných prohrách v úvodu sezóny velmi rychle skončily. Domnívám se, že stejný cíl, tedy postup A i B týmu, má Slavie i pro tento ročník. Pamatuji si ještě, když jsem byl začínající mladík (ech, dávno tomu), tak Slavia A hrála i extraligu a že Jaroměř hrávávala se Slavií F, G.
Konečně za šachovnicí
Jinými slovy, konečně jsme po mnoha koronavirových opatřeních mohli zasednout k normální partii. Doufám, že to tak už zůstane, a že se zase nebude sezóna dohrávat někdy ... prostě úplně divně.
X-krát nevím
Možná trochu zmatený nadpis. Jde o to, že když jsem si v hlavě "přehrával", co všechno bych chtěl napsat, prakticky u každé partie jsem měl slůvko "nevím". Já jsem totiž z partií viděl velmi málo. No a teď z toho napište nějaký report, že. Takže schválně zkuste spočítat, kolikrát jsem použil slovo "nevím". Kdo se trefí, nic nedostane, ale alespoň to dočte až do konce. Správný výsledek totiž nevím, ani já. Mimochodem, všimli jste si, kolikrát jsem to slůvko už použil?
Teď konečně k partiím. Budu popisovat patie tak, jak skončily. Tedy si myslím, že skončily, možná někde něco přehodím. Ale to asi nevadí.
8. šachovnice Ondřej Valík - Petr Doubek
Petra jsem ráno potkal před klubovnou, srdnatě přijel na kole (byly asi 3 stupně nad nulou). Prý aby se rozehřál. Povedlo se mu to dokonale. O průběhu partie toho moc nevím (počítáte?). Když jsem partii v rychlosti viděl poprvé, přišlo mi, že má Petr figuru navíc. Když jsem mu šel poblahopřát k výhře, měl minimálně věž navíc. Jestli to byl nějaký "drsný" útok nebo "den blbec" pro soupeře nevím. Každopádně super výkon od našeho borce.
6. šachovnice Petr Přibík - Tomáš Prouza
Tak z této partie toho vím ještě méně, než z té předchozí. Viděl jsem ji vlastně jednou a zdálo se mi, že Tomáš získává figuru. A asi se mi to nezdálo, protože krátce na to jeho soupeř vzdává. Další (a bohužel skoro poslední) super výkon.
Mno, máme za sebou první třetinu našeho "hokejového" utkání (viz nadpis 2). A teď dál.
4. šachovnice Miroslav Tichý - Radka Staňková
Když jsem poprvé viděl Radčinu pozici, věděl jsem, že už je velmi zle. Radka patrně hrála oblíbenou Francouzskou (alespoň mi to trochu připadlo podle struktury pěšců), ale něco se nepovedlo. Radka měla obrovské slabiny ve své pozici. Pěšci na h7, g6, "f" pik chyběl a dál pěšci na e6 a d5. Soupeř pěšce na e5. Radčin černopolný střelec se toulal někde na dámském křídle. Král na e7. Tedy černá pole okolo černého krále byla naprosto v moci bílého (dámu jsem viděl na h6, střelce na g5 a pak šel na f6). Nevím, zda jste "chytli" můj geniální popis pozice, ale prostě to bylo špatně a Radka vzdala.
1. šachovnice Pavel Čech - Jiří Nun
Těšil jsem se na souboj dvou IM. Tuto jedinou partii jsem viděl (ehm, pochopitelně kromě své). Ale Pavlovi se partie vůbec nepovedla. Nevím, co přehlédl, nevím, co kde neviděl, ale prostě měl asi jenom den blbec. Bílými celkem rychle začal ztrácet čas a velmi rychle mi přišlo, že i pozici. Prakticky někdy okolo 18-20 tahu bylo hotovo. Pavel ještě vykřesal nějaké matové hrozby. A je pravda, že já bych se určitě na něco chytil. Pan Nun je ale zkušenost sama, vše pokryl a přinutil Pavla se vzdát.
7. šachovnice Jan Kuneš - Ivan Picek
Tak tady, pro změnu, nevím o partii nic. Co jsem viděl pozici, tak mi přišla taková, možná by se dalo říci i klidná. Jeden soupeř se spíš snažil na jednom, druhý na druhém. A najednou, nevím, k čemu došlo, ale Honza vzdává.
V tuto chvíli jsme prohrávali 2:3 a zbylé partie nevypadaly na to, že bychom zápas otočili.
2. šachovnice Zdeněk Pokorný - Vratislav Jecha
Tušil jsem, že se asi bude hrát "hradecká" varianta sicilské 2. c3. Soupeř se na mě připravoval, protože věděl, že jsem tuto variantu kdysi občas hrál také. Vznikla pozice s izolovaným pěšcem bílého. Rozhodl jsem se normálně vyvinout a bělopolného střelce postavit na b7. Vše jsem zrealizoval podle plánu. Soupeř sice hrozil útokem, ale vše jsem vykryl. Počítač dokonce dlouhou dobu hodnotí pozici jako mírně (ale opravdu mírně) lepší pro mne. Vše směřovalo k remíze, kdybych. Kdybych nezačal bojovat se nedostatkem času. A začal trochu panikařit, zbytečně chtěl "rychle" vyměnit figury a mírně (ale opravdu mírně) jsem začal soupeřovu pozici vylepšovat. No, remíza tam byla ještě mnohokrát, ale nakonec jsem to prostě nezvládl. No, prohra mě mrzí, ale nehrál jsem (si myslím) tak špatně. A ten čas? Přidání 30 minut po 40 tazích jsme navrhovali již několikrát, ale nikdy to neprošlo. A navíc, je to pro všechny stejné.
3. šachovnice Petr Staněk - Radomír Novák
Nevím. O této partii opravdu nevím vůbec nic. Viděl jsem ji jednou, když měl Petr pěšce míň. A to je asi vše.
5. šachovnice Luboš Hubka - Petr Marek
Luboš vybojoval v nejdelší partii jedinou remízu. Partii jsem v rychlosti viděl asi 2x nebo 3x. Nevím, co se hrálo za zahájení, ale přišlo mi, že Luboš jako bílý spíš bojuje o vyrovnání. Pokud se nemýlím, nakonec vznikla koncovka, kde Luboš měl o pěšce méně (pěšci na obou stranách) a jeden hráč měl střelce a jeden koníka (ale fakt nevím a nevzpomenu si, kdo měl co). No, nakonec remiz. A určitě pochvala za bojovnost s jakou Luboš pozici udržel.
Nakonec tedy 5,5:2,5 pro soupeře. Nutno říci, že soupeř vyhrál zcela zaslouženě. Obzvlášť na prvních čtyřech šachovnicích plně potvrdil svoje kvality (ehm, taky nám tam dali 4:0, že?). My snad nehráli nijak špatně. A Mirek Martinovský říká, že 5,5:2,5 je poslední slušný výsledek. Prohrát 6:2, to už je debakl. Takže debakl to nebyl.
Z dalších výsledků - těžko říci, zda došlo k nějakému překvapení. Přeci jenom se dlouho nehrálo, někdo přes pandemii pracoval na šachách více, někdo méně. Žáci za tu dobu mohli získat na síle i několik tříd.
Nás teď čekají velmi důležité zápasy. V příštím kole 31.10. hrajeme v Hradci se Sokolem. A musíme bojovat.
Vráťa Jecha