V neděli 23. 1. 2022 jsme v 7. kole KP na domácí půdě přivítali zachraňující tým Hronova.
K první polovině zápasu napsal reportáž Pavel Čech, který rychle zvítězil nad youtuberem Pawlem:
Včera jsem se podíval na pár partií svého soupeře a rozhodl jsem se, že nepůjdu ve 2. tahu c2-c4, abych netrpěl ve Volžském gambitu. Tak jsem zahrál c2-c4 ve třetím a najednou tam byl Benköho gambit (1.d4 Jf6 2.Jf3 e6 3.c4 c5 4.d5 b5), který jsem chtěl ještě méně. Soupeř to hrál neortodoxně, místo budování odporně pevného centra ztratil tempo „volžským“ a7-a6 a pak namířil figurky na mého krále. Posílám diagram s otázkou, jakou variantu navrhujete po útočném Jg4?
Naštěstí to hrál nejen rychle, ale i povrchně a nedohlédl, že v komplikacích po pozdějším Jg4 přijde o materiál. Po mnoha letech jsem skončil jako první!
Vráťův soupeř udělal z Dámského gambitu opravdový gambit a do desátého tahu stihl obětovat pěšce na g2! No, kdo z vás to má? Vráťa „nechtěl jít zbytečně do výhody“ (neodpustil jsem si tento citát z úst svého extrenéra a celoživotního vzoru Miloše Možného) a rozhodl se vyměnit všechny figurky dřív, než mu dojde čas. Věřím, že uspěje!
David nás v Drakovi dlouho napínal, kam uteče s králem. Nakonec udělal klidnou malou rošádu a pozoruhodně vyvinul ve střední hře věž z a1 přes a3 na b3. Čas mu při tom jako tradičně rychle utíká, takže: s mladýma do koncovky!
Petr hraje podle standardní poučky Miloše Jírovského „tři řady stačí“. Jeho nechuť stát po zahájení dobře – nebo alespoň normálně – je, řekl bych, patologická.
Radka hrála s obětním beránkem náchodsko-hronovského šachu. Připravila si útok proti domečku a soupeř napadl slabého pěšce na d3. Logické bylo Sh6, neboli obětovat toho pěšce a dát mat. Ale, bohužel, zařadila zpátečku a když jsem odcházel, její aktivita začala připomínat tu Petrovu (není to nakažlivé?).
Luboš dovedl Vráťovu koncepci „co vyměním, to neztratím“ do dokonalosti. Bylo fantastické sledovat, jak neotřelými způsoby lze měnit figury navzdory dosti zavřené pozici s malým centrem.
Agresivní Coleho systémem je Honzovo poznávací znamení. Soupeř na nic nečekal a co nejrychleji si nezhojitelně oslabil královské křídlo tahy h7-h6, g7-g5 a f7-f6. Honzovi bylo nejspíš trapné vyhrát takhle jednoduše (partie by nutně byla pokládána za domluvenou), takže odevzdal figuru, načež se pozice vyrovnala a koncovka střelce a tří pěšců proti dvěma herkám bude napínavá a poučná.
Lidmila fantasticky zavřela koně na a5, načež se bohužel ukázalo, že je z jejího stáda. Záchrana stála nějakého pěšce a vznikla velmi typizovaná zavřená pozice s těžkými figurami a nestejnobarevnými střelci. Když jsem odcházel, tak bylo evidentní, že bílý vyhraje, troufne-li si dámou udělat dlouhatánský tah až na druhý konec desky (Dh4-d8). Tipuji, že si netroufnul a výsledek je tedy otevřený…
Pavel Čech
Celkové hodnocení utkání A přidal ve svém článku Vráťa Jecha:
První "neslušný" výsledek.
V neděli 23. 1. 2022 jsme přivítali v naší nové klubovně Hronov. Tento tým v posledním dohraném ročníku do posledního kola bojoval o postup do 2. ligy. A určitě by si ho za své tehdejší výkony zasloužil. Proto, i když se Hronov před tímto kolem "krčil" v závěru tabulky, bylo jasné, že přijede silný tým. A to, že Hronov považuje tento zápas za skutečně důležitý bylo, vidět i na tom, že "Hronováků" přijelo jaksi víc, než osm. Byl tam Jarda Čáp a pokud se nepletu, zahlédl jsem i Jardu Hyhlana. Chvilku jsem si myslel, že to bude trochu jako v hokeji a že Hronov bude mít plnou střídačku. Jak výsledek napovídá, zápas se nám vůbec nepodařil. Mirek vždycky říká, že: "Prohra 2,5:5,5 je poslední slušný výsledek." Dle tohoto se tedy jedná o "první neslušný výsledek" (tolik malé vysvětlení nadpisu). Ale jinak to byl zápas opravdu na... Jen pro úplnost - v analýzách mi výrazně pomohl počítač. Ale začněme skvěle.
1. šachovnice Pavel Čech - Pawel Kowalczyk
Skvělý výkon našeho Pavla. Pavel dohrál jako první (daleko před ostatními), partie trvala 22. tahů. A po odjezdu domů ještě stihl napsat krátkou reportáž "O půlce zápasu". Dovolím si jen pár svých poznámek. Zajímavé by bylo, kolik tahů by partie měla, kdyby se hrálo zahájení, které chtěl Pavel hrát. A i když nerad hodnotím hru výrazně silnějších hráčů, dovolím si tady tvrdit, že černý to místy hrál až "kavárensky". Jenže ani tu "kavárnu" nedotáhl úplně do konce. Já prostě předpokládal, že černý někdy vezme věží jezdce Vxf3. Vůbec jsem neuměl odhadnout kdy a vůbec jsem to nedokázal spočítat, ale počítač opravdu tvrdí, že černý mohl tahem 18...Vxf3 skoro vyrovnat. To však nic nemění na skvělém výkonu Pavla.
2. šachovnice Viktor Velecký - Vratislav Jecha
Moje další partie s Viktorem. Čekal jsem trochu divočinu, ale Viktor zahájil "čistě" dámským gambitem. Zvolil jsem variantu s tahem 7. ... b6 (pokud se nepletu, jmenuje se to Tartakowerova varianta). Viktor přeci jenom úplně neodolal a zahrál nejdříve 9. Je5 a pak 10. f4. Teoreticky jsem si mohl vzít pěšce na g2, ale to jsem fakt nechtěl. A zdálo se mi, že nestojím špatně. Počítač můj názor potvrdil a hodnotí mojí pozice, jako mírně lepší. Jenže..... jenže jsem nenašel, jak to zesílit. Možná jsem zbytečně měnil, možná jsem zbytečně neměnil, nevím. Prostě nenašel a postupně ztrácel čas. A v časové tísni jsem ztratil nejdříve pěšce (ale počítač stále hodnotí koncovku celkem udržitelnou) a po sérii slabých tahů se dostal do prohrané pozice a Viktor zkušeně zvítězil. Za mé trable tentokráte nemůže tempo, chyby jsem začal "kupit" již před 40. tahem. Je to škoda, protože to je letos třetí partie, kdy jsem nehrál až tak špatně, ale závěr s nedostatkem času už prostě nezvládám. No nic, pokud nejde o život...
3. šachovnice David Bém - Josef Cibulka
Hrála se dračí varianta. Šlo jen o to, zda si David troufne jít do ostrých pozic a udělá velkou rošádu nebo raději zvolí klid a udělá rošádu malou. David zvolil klid. Ve střední hře došlo k nějakým výměnám a David umístil svoji věž na b6 (Va3-b3-b6) podporovanou pěšcem a5 (černý měl a6, b7 a střelce na c6). To dle počítače určitě není žádná chyba, pozici stále hodnotí, jako vyrovnanou. Podle lidského myšlení - no dobrá, podle mne - tam ale ta věž nemůže jen tak stát. Přeci jenom je tam trochu zabarikádovaná. Černý logicky začal hrát na opačném křídle. Vše by stále bylo v pohodě, ale David měl buď nějak tu věž vrátit, nebo začít prosazovat nějaké b4-b5 (popř. i c4, b4-b5). Prostě tu věž nějak zapojit, pohrozit i nějakou taktikou (např. pokud by střelec na c6 nebyl krytý věží, tak po b5, černý bere axb5, zahrát a6 nebo tak nějak), zkrátka nenechat tu věž jen tak na b6. Bohužel David místo toho udělal pár zbytečných tahů (ztrát temp), soupeř se dostal věží do tábora bílého a David tuto pozici nemohl udržet.
4. šachovnice Lukáš Drašnar - Petr Staněk
Hrála se sicilská, ale taková "neortodoxní". Začalo to jako zavřená, bílý pak přeci jenom posunul pěšáčka na d4 (po předchozím d3), takže vlastně nevím. Každopádně se počítači moc nelíbí již Petrův tah 8.... cxd4. Přiznám se, že to by mě v té pozici vůbec nenapadlo, na d4 se přeci "vždycky" bere cxd4. Bohužel Petr si vytvořil i další slabiny, např. na d6, kdy aby o pěšce nepřišel, musel zahrát Jc8 . Bílý obsadil c sloupec, vnikl věží na sedmou řadu a bylo prakticky po partii. Závěr si bílý zkušeně spočítal.
(moje myšlení v průběhu partie...)
5. šachovnice Radka Staňková - Josef Pinkava
Radčina oblíbená zavřená sicilka. Čekal jsem nějaký útok bílé na královském křídle. Radka tak nějak nestihla. Pepa Pinkava jednoduše otevřel b sloupec, o který Radka vůbec nebojovala. Černý postavil na "b" sloupec věže, pak dámu na a3, věží pronikl na b2 a s bílou bylo ouvej. Černý získal dva pěšce a stál jasně na výhru. Pak ale začal v koncovce jaksi tápat. Nechal si sebrat svého krásného pěšce na a3 (kdyby alespoň za něco, např. "bílý král musel dojít daleko od pěšců na královském křídle" nebo tak nějak) a počítač hodnotí pozici okolo 46. tahu jako prakticky vyrovnanou. Zda to opravdu tak je nevím. Je jasné, že klasický program tuto koncovku "úplně neodhadne" a sedmikamenové koncovky mi v tuto chvíli hlásí chybu serveru (nebo je závada mezi klávesnicí a židlí). A je i jasné, že pokud je tato pozice remiz, tak se musí hrát za slabší stranu hodně přesně. David Navara by s tím neměl problém, ale na naší úrovni to už trochu problém je. Pepa nakonec získal druhé pěšce zpátky a tak trochu "doklopýtal" k výhře. Je i možné, že tuto partii výrazně ovlivnila časová tíseň. Že bych si přeci jenom trochu zanadával na hrací tempo a že nebyl po 40 tazích přídavek?
6. šachovnice Jan Procházka - Luboš Hubka
Hrál se Caro-Kann. Partie spoustu tahů probíhala, no jako Caro-Kann. Celkem "pevná" pozice, vyměnilo se spousta figur, těžko se hledalo, kde a jak hrát. Ve dlouhém lavírování se ale nakonec výrazně lépe orientoval Luboš. Získal pěšce, pak druhého, jeden z nich byl volný na a sloupci. Počítač hodnotí pozici černého, jako jasně vyhranou (místy až +10). Nějak v této pozici jsem odcházel domů a předpokládal, že Luboš vyhraje. Když jsem pak viděl v zápise, že prohrál, položil jsem na společný chat jednoduchou otázku: "Jak prohrál Luboš?". Odpověď byla všeříkající: "Blbě". No je pravda, že pozice byla vyhraná, ale v časové tísni (ve které v tu chvíli již oba hráči museli být) to nemusí být tak jednoduché. Problém je málo prostoru pro černého krále (safra, hlavně nedostat mat, že). A chápu, že v časové tísni se černému moc nechce hrát nějaké Vc6 (doporučuje ve variantách počítač) a dát jen tak pěšce na a3. Zkrátka a dobře, Luboš asi hledal, nakonec nalezl Vc6, ale nevybral si dobré pokračování a hle, dámu nakonec jako první staví bílý. Myslím, že podruhé mohu nadávat na hrací tempo.
7. šachovnice Jan Kuneš - Martin František Franc
Honza rozehrál partii klidně. Díky Pavlovi vím, že se hrál Coleho systém (no dobrá, tohle bych možná věděl i bez Pavla). Černý, podle mne, nereagoval dobře. Nebo možná zahájení dobré, ale řekněme začátek střední hry se mu nepovedl. Tahy h6 a g5 jsou vážným oslabením. Vím, jak prakticky každou partii mi Pavel "vyčítá" (ne, on je hodný, on nevyčítá, jen se potutelně směje): "Zase taháš pěšci před králem." Díky tomu Honza dostal skvělou pozici s mnoha útočnými možnostmi. Honza si vybral špatně. Prakticky donutil soupeře mu málem chytnout dámu. Sám mi psal, že již podruhé jaksi neviděl, že má dámu napadenou koněm. Honzo, kůň chodí "do el". Honza musel obětovat figuru za dva pěšce. A i když se snažil vymýšlet a dle mého to soupeř zdaleka nehrál nejlépe, figura méně se prostě dohnat nedá.
8. šachovnice Lidmila Rutter - Krzysztof Szablewski
Hrála se Birdova hra. Bílý postavil klasický "Stone wall" - c3, d4, e3, f4, Lída "kontrovala" pěšci d5, e6, f5. Patrně chtěla dosáhnout plné symetrie a chtěla zahrát i c6. Zde se jí však "motal" kůň, tak ho umístila na a5, aby po Da4+ zahrála c6 a prakticky tohoto svého koníka "odchytla". Počítač se sice tváří v pohodě, ale podle mne to dobré být nemůže. Bílý získal pěšce, ale pozice se hodně zablokovala. Na šachovnici sice byly všechny těžké figury, ale kromě nich tam už byly jen nestejnobarevní střelci. Pozice byla tak zablokovaná, že Lída bez problémů mohla dojít králem až na f6, aniž by se musela nějak výrazně obávat těžkých figur bílého. Strategicky přesunula všechny své těžké figury na dámské křídlo (Va8, Vb8, Dc7), kde od soupeře hrozil nějaký průlom a pozici aktivně otevřela na královském křídle tahem g5. Pokud jste stále pozorní, tak ano, její král je pořád na f6 a buď se dostane na to g5 (kde dobere pěšce) nebo zůstane někde "těsně" vedle otevřeného f sloupce. Soupeř ale z nějakého důvodu prostě takto otevřít pozici nechtěl (ehm, po otevření je hodnocení pozice někde až +7 pro bílého), a patrně chtěl z černého monarchy udělat hrdinu. Lída neohroženě posunula pěšce až na g4 a nakonec ho hrdinně pokryla králem z f5. Ano, stále jsou na šachovnici všechny těžké figury. Dále to zkrátím. Bílý získal kvalitu (nebo černý obětoval), ale bílého to stálo krásné pěšce na dámském křídle. Nakonec skutečně černý král (hrdina, skutečný hrdina) došel až na g2, kde sebral pěšce a uvolnil tím cestu svému pěšce na h sloupci. Zoufalost bílé věže v závěrečné pozici je politováníhodná.
Celkově tedy 2:6. No jo, je to debakl. Soupeř vyhrál zcela zaslouženě. I když i v jeho hře (tedy ve hře některých jeho hráčů) jsou místy chyby. Ale na "kdyby" se nehraje. Kdyby se na "kdyby" hrálo, tak bychom těch "kdyby" museli použít opravdu hodně, abychom se domákli alespoň remízy. V ostatních zápasech dochází pomalu na "lámání chleba". Začínají spolu hrát jak týmy na čele, tak i týmy v pásmu sestupu. A přiznám se, že ne všechny výsledky jsem odhadl správně. Pro náš úplný klid z hlediska záchrany by to ještě nějaký ten bodík chtělo. Tak příště musíme "znovu a lépe".
Vráťa Jecha
V roli diváků se postupně vystřídali Mirek Martinovský (se svou předpovědí 6:2 pro soupeře), později Zdeněk Michl a Milan Borůvka. O oba dopoledne zařídili s mládežníky Adamem, Šárkou a Stelou vítězství C družstva v Náchodě. Výhru za tým Dubence proti Červenému Kostelci si připsal i David Lesák.
