Těsná prohra
V neděli 9. 10. 2022 jsme zajížděli k prvnímu kolu nového ročníku Krajského přeboru družstev k tradičnímu soupeři - do Rychnova. Při příjezdu před hrací místnost někdo z našich s úsměvem pronesl, že si nepamatuje, kdy naposledy jel Rychnov k nám. Naše sestava se nerodila lehce. Partie mi sice dorazily (děkuji rychnovským za rychlý přepis), ale protože jsem v časovém presu, ještě jsem je neviděl. Tedy půjde o mé pocity. A protože se velmi často (a stále častěji) rozcházejí se šachovou logikou, omlouvám se za určité přehmaty.
Tomáš Prouza sehrál dle mého vynikající partii. Silný soupeř Petr Kačírek zvolil trochu krotké zahájení a Tomáš bez problémů vyrovnal hry. A vyrovnaná pozice mi přišla po celou partii. Dokonce se troufnu tvrdit, že bílý si musel přeci jenom dávat více pozor, než náš hráč. Zasloužená remíza a skvělý výkon.
Petr Staněk dohrával jako poslední velmi náročnou partii s Honzou Horákem. Domnívám se, že po zahájení stál velmi dobře, útočil na krále a vypadalo to velmi nadějně. Zda tam ale opravdu něco bylo nevím. Soupeř se ubránil. Možná jsem Petra i trochu zmátl já, když jsem mu z legrace řekl, že potřebujeme, aby uhrál 1,5 bodu. Petr přepjal strunu a ztratil figuru. Ale i zde velká pochvala za bojovnost.
V koncovce (soupeř 2 minuty na hodinách proti 15) a místo normálních tahů 40. b3 nebo 40. Sh5+ přišlo prohrávající 40. Sb5?? Se3...
Radka Staňková hrála proti "katenáčo" Pepovi Novotnému. Pepa je v přeskupování figurek za "svojí" pěšcovou strukturou velmi dobrý a je potřeba být proti němu skutečně opatrný. Už mi přišlo, že Radka v pohodě vyrovná hry, ale Pepův tah h6, který jsem dokonce - bohužel - viděl prakticky hned, rozběhl druhé kolo bitvy. A tady se již Radka, možná i díky nedostatku času, nezorientovala dobře a Pepa vyhrál. I tak velká pochvala za bojovný výkon.
Vratislav Jecha (tedy jako já) původně vůbec neměl hrát. Omlouval jsem se již před cca 3 týdny. Mám hodně pracovních povinností a víkend jsem chtěl strávit odpočinkem na chalupě. Navíc mě předminulý týden chytla rýmička, ze které se vyklubal pozitivní test.na Covid. A tak, když mě v úterý Petr volal, že fakt nemá lidi, nebyl jsem vůbec přesvědčený, že jsem ta pravá osoba, která je způsobilá hrát šachy. No, nějak to dopadlo. Hrál jsem zahájení "mého mládí" (o nějaké přípravě nemůže být ani řeč) a asi jsem dostal mírně perspektivnější pozici. Přijde mi, že jsem soupeře, Pavla Kačírka, možná zbytečně uvolnil (nějaké moje cxd5 asi nebylo úplně nutné). Předpokládám, že počítači se asi moje pozice bude líbit o něco více (ale třeba se pletu). Ale můj stav skutečně nebyl na to, abych se pokoušel získat z partie více. A tak, kdy mi soupeř nabídl remiz, přijal jsem. Obvykle si na tomto místě sypu popel na hlavu, že jsem měl hrát dál a že jsem "bojovník na prd", ale věřte, že by to dnes nedopadlo dobře (např. i vzhledem k tomu, jak se cítím teď).
Luboš Hubka měl zkušeného soupeře. Jirka Daniel bílými získal výhodu a opticky mi to přišlo, že tato výhoda se postupně změnila na výhodu rozhodující. Upřímně - už jsem Lubošovi nevěřil, že to udrží. Ale jak se říká, nejtěžší je vyhrát vyhranou partii. Jirka prostě nenašel správný postup, obětoval materiál, ale Luboš se ubránil a nakonec zvítězil. Velmi bojovná partie a velká pochvala Lubošovi. A trochu i projevení lítosti pro Jirku Daniela - sám znám mnohokrát ten pocit, když člověk prohraje vyhranou partii.
Pavel Prouza sehrál dobrou partii s Milanem Dvořákem. Viděl jsem pozici, kdy Pavel stál jednoznačně lépe, ale ještě nic nebylo rozhodnuto. Nakonec "rozhodl soupeř" - přehlédl věž (domnívám se, že jednotahově). Sice ještě chvíli tam soupeř měl nějaké "vzdálené" hrozby, ale posledních pár tahů již bylo opravdu zbytečných a mohl se vzdát o něco dříve.
Mirek Martinovský vydřel remiz s Petrem Šubrtem. Pozici jsem viděl v situaci, kdy na šachovnici byla koncovka těžkých figur (kontrolní otázka, je to vůbec koncovka?) a Mirek měl mírně znehodnocené pěšce (dvojpěšec na g sloupci po nějaké předchozím hxg6). Soupeř ale hrál velmi vynalézavě, podařilo se mu získat sloupec a nakonec vznikla dámská koncovka (tohle už snad koncovka je), kdy bílý měl velmi nebezpečného volného pěšce na d6. Zda se to dá za bílého vyhrát nevím (Magnus by to asi dokázal), ale tuším, že za černého se to dá velmi lehce prohrát. Mirek ale bojoval a nakonec pozici zachránil věčných šachem. Dobrý výkon.
Honza Kuneš hrál s nadějným mladíkem Václavem Kroulíkem. Pozici jsem viděl v situaci, kdy Honza útočil na krále, ale (pokud jsem vše dobře spočítal) za obětovanou figuru. Ale útok vypadal velmi nadějně. Zda to tam opravdu bylo, nevím. Honza si trochu nadával, že do toho šel, ale mě osobně se to moc líbilo. Asi až počítač nám ukáže, zda vše bylo korektní nebo ne. Ale za mě - opět bych pochválit za výborný výkon, i když nakonec Honza prohrál.
Co říci k zápasu. Prakticky všechny bych pochválil (ehm, vlastně jsem je chválil při popisu jednotlivých partií) za bojovnost. Soupeř nastoupil ve velmi silné sestavě. Možná ke konečné remíze nebylo pro nás tak daleko, ale něco mi přeci jenom říká, že soupeř byl o chlup lepší, a že prostě dnes vyhrál zaslouženě.
Vráťa Jecha