V termínu 18. až 27. 8. 2023 se uskutečnil Open Jeseník. Letošní účastníci, Radim Borůvka a Radka Staňková, poslali reportáže, postřehy a zajímavé momenty ze svých partií.
Radčina reportáž:
Open Jeseník patří mezi mé oblíbené letní turnaje, kam se opakovaně ráda vracím, letos už asi po páté. Hraje se v hezkém prostředí, v přátelské atmosféře, pořadatelé to tady mají opravdu dobře zorganizované. A jako bonus je okolí Jeseníku neskutečně nádherné, dá se tady chodit po horách, jezdit na kole, relaxovat v lázeňském balneoparku…
Před turnajem jsem z legrace prohlásila, že bych si chtěla pořádně zahrát, hlavně ať jsou partie dlouhé a náročné, a na výsledku ani tak nezáleží. Prostě se v tom vykoupat. Tak to se mi celkem splnilo. Výjimkou byla partie prvního kola. Měla jsem černé a tak se hrála Francie. Soupeř zvolil variantu se zvláštním převodem bílého jezdce na g3, bylo ale vidět, že mu to moc nesedlo. Já jsem taky nevěděla co s tím, tak když mi v 17. tahu ve vyrovnané pozici nabídl remízu, ráda jsem přijala. Hlavně nepřepálit začátek.
Ve druhé partii jsem hrála bílými zavřenou sicilku. Po zahájení jsem měla dobrý pocit, že stojím aktivně. Můj plán byl převést koně na e4 a f6 a pak zkoušet útočit po h-sloupci. V příštím tahu jsem ještě chtěla zahrát b3, abych zabránila soupeřovi v průlomu na c4, jenže on to zahrál rovnou 16...c4! a tím obrátil běh partie, zpočátku hlavně psychologicky.
Došlo k výměnám koní a dam, černému zbyla do koncovky aktivní věž, dvojice střelců, postouplý d-pěšec, a mě nesehrané pasivní figury snažící se bránit několik slabin a časová tíseň. Byli tam ještě nějaké přestřelky v oboustranné časové tísni, ale zkušený soupeř dovedl svou výhodu do úspěšného konce.
Ve třetí partii se hrála opět Francie. Mladý talentovaný soupeř zvolil za bílé aktivní variantu, ve které se na nějaké pěšce nehledí. Normálně bych nabízeného pěšce v pohodě vzala, nebyl úplně otrávený. Chvíli bych za to trpěla, ale měla bych aspoň pěšce víc.
ČNT
Tentokrát jsem se ale hluboce zamyslela a zahrála to pozičně, konkrétně přišla v 18. tahu konečně rošáda. Ale taky to nebylo nic moc a ten pěšec mě pak hodně mrzel v koncovce.
Ve čtvrtém kole jsem narazila na velice bojovně naladěného soupeře, který byl rozehraný a zároveň viditelně společensky unavený z dopoledního blicáku. Hrála se „pircka“, kterou za bílé moc neumím. Nicméně jsem nějak přežila střední hru, kde přede mne soupeř kladl jednu hrozbu za druhou a dostali jsme se do zajímavé koncovky dvojice střelců proti mojí dvojici jezdců. Pěšci byli na obou křídlech, takže jsem se svými jezdci neměla úplně na růžích ustláno. Párkrát se mi podařilo vytvořit zajímavé hrozby a soupeř musel hrát přesně. Nakonec to ale prasklo. Nejdřív jsem ztratila pěšce a pak jsem si po nesmyslných manévrech nechala zavřít jednoho z jezdců. Tohle byla třetí prohra v řadě a život přestal dávat smysl…
V pátém kole jsem narazila na mladého talentovaného soupeře, kterému se zatím v turnaji taky moc nedařilo. Celkem brzy zahájil mohutný nástup na královském křídle s cílem zašlapat černého krále do země. Měl si to asi líp připravit, předčasný průlom po f-sloupci stál bílého pěšce i iniciativu. To bych ale nebyla já, kdybych vzápětí zbytečně neskočila na špek.
ČNT
V pozici na diagramu stačilo úplně obyčejně ustoupit dámou 28… De8 a mohla bych hrát s volným krytým pěšcem na výhru. Já jsem však vymyslela 28...Sc5, abych se zbavila nepříjemného soupeřova střelce. Následovalo 29. b4! Df8, 30.Df7+ Dxf7, 31. gxf7+ Kxf7 a černý ztrácí střelce. Jako kompenzaci jsem sice měla 3 pěšce navíc, ale v časovce jsem nedokázala vymyslet nějaký rozumný plán a jen jsem si pozici zhoršovala.
BNT
V pozici na diagramu mohl bílý rychle vyhrát po 36. e6!. Místo toho ale přišlo méně agresivní 36. Sa3 Vc6, 37. Vf7+ Ke6 a tady jsem si zase začala věřit. Nakonec z toho byla remíza v 57.tahu, kdy moji dva volní pěšci nedokázali dojít po přesné obraně bílého do dámy.
V šestém kole mě čekal opravdu zkušený soupeř. Myslela jsem si, že se ho ani nedočkám, protože cestou zabloudil někde na horách a k partii přišel s půlhodinovým zpožděním. O to razantněji se pak pustil do hry. Hrála se španělka a černý měl v plánu mě rozdrtit v Marshallově útoku. Do toho jsem se moc pouštět nechtěla, tak jsem za bílého zvolila takový ne úplně korektní protiúder v centru, který se hodí spíš k překvapení soupeře v bleskovce a byla jsem za to po zásluze potrestána.
Před sedmým kolem jsem už svými výkony byla dost znechucená a navíc se přidaly nějaké zdravotní problémy, takže jsem se rozhodla, že sedmá partie bude v tomto turnaji partií poslední. Soupeř se mi taky nejevil v ideální formě, k partii přišel s dvacetiminutovým zpožděním s omluvou na zdravotní problémy. Také proto jsem hned po zahájení nabídla remízu. Myslela jsem si, že zdravotně indisponovaný soupeř, oslněn mým o 61 bodů vyšším ratingem a vidinou volného odpoledne, nabídku přijme, ale zmýlila jsem se. Ihned odmítl s tím, že si přišel zahrát, pravda – stála jsem černými trochu pasivně. Hrála se pak dlouhá partie, v zablokované pozici se mi podařilo rozehrát koně a trochu pozlobit, ale bylo to pořád vyrovnané. Soupeř to pak v časovce začal kazit víc než já. V pozici na diagramu se mi podařilo přehlédnout jasnou výhru, kdy po 49… Dxe2, 50. Vxd7+ Se7 by už bílý neměl žádný šach a bez problémů bych postavila další dámu a dala mat.
Místo toho ale přišlo 49… De7 a pozice je opět vyrovnaná. Po pár tazích se ale stalo něco neuvěřitelného.
V pozici na diagramu soupeř místo 52. Df1 zahrál 51. Kg2, čímž ztratil střelce a následně partii vzdal. Bylo to v časovce, nejsem na to hrdá, ale ta jedna jediná výhra mi aspoň trochu zlepšila náladu a dojem z turnaje.
Na závěr bych chtěla poděkovat Petru Staňkovi za nekonečnou psychickou podporu a vynalézavost při plánování dopoledních výletů, které byly opravdu fajn, a také za to, že mě donutil napsat tuto krátkou reportáž. Znamenalo to si znovu přehrát partie, oživit vzpomínky a možná se i poučit z vlastních chyb...
pořadí A turnaj
Radka Staňková
Vtipnou reportáž poslal také Radim Borůvka:
O turnaji v Jeseníku jsem od Radky a Petra slyšel jen samá pozitiva, a když se s chvalozpěvy přidal Pepa Bednařík, rozhodl jsem se přibližně dva týdny před začátkem turnaje přihlásit. Přihlásil jsem se do turnaje B, abych si vyzkoušel jaké to je rozdávat rating mladým a neklidným z pozice 19. nasazeného hráče turnaje.
Víc než tři a půl hodinová cesta autem ve vedru nebyla ani s klimatizací nic moc, ale těšil jsem se na chladnější počasí v Jeseníku. Při své minulé nešachové návštěvě Jeseníku byla sice v Práglu třicetistupňová vedra, ale tady o několik stupňů méně, příjemné teploty kolem pětadvaceti. Rozdíl teplot možná platil i tentokrát, ale i v Jeseníku se letos pohybovaly kolem třiceti. Takže žádné výlety po okolí inspirované místy z komiksu Alois Nebel se tentokrát rozhodně nekonaly. 
Po příjezdu jsem se odprezentoval, ubytoval a 1. kolo jsem hrál bílými s příjemným panem Vrbou, který konstatoval, že půjde o zajímavý souboj vrby s borůvkou. :-) Ještě se zmínil, že ten samý den v Malé Morávce (jejíž vlakové nádraží je mimochodem nádraží Bílý Potok z filmu Alois Nebel) probíhaly Borůvkové hody. Příští návštěvu Jeseníku si naplánuju tak, abych tuto kanibalskou akci mohl navštívit. Partie probíhala tak nějak normálně až se dostala do následující pozice.
Borůvka – Vrba po 35…Dc7
V této chvíli jsme opakovali tahy, černý chodil dámou Db8-c7, bílý Dc6-e8. Pocitově jsem si byl jistý, že tah 36. Sh6+ by měl vést k výhře, ale nedokázal jsem si ho rozumově zdůvodnit (čti dopočítat se matu). Nebyl jsem se schopný pořádně soustředit a zamyslet se a nakonec jsem usoudil, že toho na jeden den bylo dost a v pozici na diagramu jsme dali partii za remízu. Tah 36. Sh6+ samozřejmě šlo hrát a po 36…Kxh6 bílý vyhraje (ukázku kazí suché počítačové 36…Kh7 a hodnocení pozice se prý nemění, bílý stojí dobře, ale partie určitě není triviálně vyhraná) 37. Dh8+ Kg5 (tady jsem přemýšlel nad nesmysly jako 38.h4+ Kxh4 39.Dh6, z nějakého důvodu jsem si myslel, že dámu k matu potřebuji) a dál stačí tři tahy pěšci… 38.g3 Dc2 39.f3 Dd1+ 40. Kf2 Dh1 41.h4+ a černý musí za pěšce h4 odevzdat dámu.
Ve 2. kole jsem hrál černými s klučinou, který hrál tak jak by mládež podle mě hrát měla, hezky aktivně. Hrál se královský gambit a soupeř mě překvapil už ve čtvrtém tahu, takže od této chvíle to byl freestyle. Když jsem se po partii díval do databáze, tak se samozřejmě ukázalo, že jsem to rozhodně nehrál jako velmistři. :-) Soupeř si hezky vyvíjel figury, vznikla pozice s rošádami na opačnou stranu, ve které soupeř zaútočil jako první. Ubránil jsem se, krátce na to jsem získal figuru a partii dovedl do vítězného konce, výhra v 43 tazích.
Do 3. kola jsem dostal dalšího mládežníka, tentokrát jsem hrál bílými. Na šachovnici se objevila Francouzská s 3.e5, soupeř hrál variantu, kterou jsem hrával černými, takže jsem se v zahájení dokonce i orientoval, což pro mě byla neobvyklá situace. :-) Získal jsem pěšce, potom kvalitu a partie, zdálo se, spěla k pozitivnímu konci. Asi jsem neměl měnit dámy, ale i tak vznikla koncovka věže proti jezdci, kterou bych měl být schopný vyhrát. Partie dospěla do pozice na diagramu.
Borůvka – Stefaniv po 46…Kd6
Člověk nemusí být velmistr, aby přišel na to, že bílý potřebuje vytvořit volného pěšce na královském křídle a bez tahu f pěšcem to nepůjde. K tomu taky směřovala moje předchozí hra a teď se dalo hrát 47.f3, opakovala se ale situace z prvního kola, kdy jsem byl unavený, bez energie a nebyl jsem se schopný soustředit a počítat varianty. Sice jsem se slušně potil, ale to byla zásluha počasí, ne mého úsilí. Udělali jsme ještě pár tahů a byla z toho remíza v 50. tahu.
Takže z prvních tří kol jsem nedokázal vyhrát dvě vyhrané partie a říkal jsem si, že při své aktuálně špatné fyzické kondici nedokážu hrát dlouhé partie a možná bych se měl věnovat něčemu užitečnějšímu. :-) Takže jsem sem tam vyřizoval pracovní věci, aby pondělní srážka s doručenými emaily byla co nejméně bolestivá. K dalším partiím jsem přistupoval tak nějak vlažně a není dohromady moc o čem psát.
Partie 4. kola byla asi pro nás oba odpočinková, soupeř zahrál bílými Rétiho Jf3, g3, oba jsme vyvinuli figury, vyměnil se jeden pár střelců, všechny věže, a když se vyměnily dámy, nabídl jsem remízu, která byla přijata (21 tahů). Po partii jsem si alespoň osvěžil, co mi před lety doporučil proti Rétiho hrát Robert Cvek.
V 5. kole jsem hrál bílými s pánem, který bydlel přes chodbu, několikrát jsme se na intru potkali. Moc se mu nepovedlo zahájení a partie dospěla do pozice na diagramu.
Borůvka – Vlček po 15…0-0
I rošáda může být nepovedený tah a zadání zní: bílý na tahu vyhraje. Partie skončila mojí výhrou v 19 tazích.
V 6. kole jsem hrál s dalším mládežníkem, příjemně jsme si před partií popovídali. Den předtím hrál nejdelší partii kola, a možná i proto nabídl v 10. tahu remízu. Vzhledem k tomu, že jsem se před kolem pozdravil s Peťou Doubkem, který jel právě náhodou kolem, remízu jsem přijal (nebudu lhát, vzal bych ji tak jako tak :-). Hráli jsme na onlajnech, takže jsem si připadal úplně jako v práci. Partii najdete na stránce přenosu zde, 6. kolo, 9. šachovnice. Pro černého je myslím si závěrečná pozice příjemná. Ve Vídeňské mě před časem někdo na internetu pěkně smetl, trochu jsem se na ni podíval, takže jsem přibližně věděl, o co v pozici jde. Po partii jsme s Petry Doubkem a Staňkem vyrazili do kavárny, bylo to podle mého názoru příjemné kavárensky povalečské odpoledne, hezky jsme si popovídali.
Los 7. kola mi přisoudil hráče z Polska, měl jsem bílé a můj Grand Prix Attack v sicilské vypadal po přibližně deseti tazích dost tristně, žádný attack se rozhodně nekonal. Což ukázalo můj asi aktuálně největší šachový problém – zapomněl jsem zahájení, i ta co jsem celkem uměl. Konkrétně na sicilskou chci hrát něco jiného, vím i co, jen to chce projít si knížku a obehrát si všechno třeba v desetiminutovkách na chess.com. Soupeř ale nabídl remízu, kterou jsem v tomto případě rád vzal (12 tahů).
V 8. kole jsem hrál s pánem, který je také z mého momentálně domovského Středočeského kraje, ale pokud mě paměť neklame, nikdy jsme spolu v družstvech nehráli. Poprvé v životě jsem černými hrál ruskou, nedávno jsem se na ni z nějakého důvodu díval, tak proč si ji za aktuálního rozpoložení nezahrát, že? Nakonec ale vznikla hra čtyř jezdců trochu říznutá španělskými motivy, a nepřekvapivě byla zaknihována remíza v 23 tazích.
Rozhodl jsem se neprodlužovat dál svoji šachovou agónii a do 9. kola jsem se nenechal nalosovat. Hned ráno vyrazím na tři a půl hodinovou cestu domů. Takže letošní turnaj v Jeseníku se mi šachově nevydařil, bude potřeba zapracovat na fyzické kondici a zahájeních. Průměrné počty 42,6 tahů v prvních třech partiích a 17 v dalších pěti mluví taky samy za sebe. Podle mých výpočtů jsem rozdal kolem 25 bodů ze svého ratingu, což na tu bídu není ještě tak strašné. Navíc FIDE se nám hráčům pod 2000 chystá nějaký rating nadělit jako opožděný vánoční dárek k 1. 1. 2024. Turnaj v Jeseníku je fajn, rád si sem zase přijedu zahrát, ideálně v lepší kondici.
Radim Borůvka