V neděli 26. 11. 2023 jsme hráli v domácím prostředí zápas 3. kola KP TJ Jiskra Jaroměř – Panda Rychnov n/K B. Zápas popsal v podobě takového předkrmu zástupce Vráťa Jecha a podrobně v reportáži jako hlavní chod také kapitán Pavel Čech, který přidal i diagramy. Pohodlně se usaďte ke svým monitorům, nalijte si oblíbený nápoj a vychutnejte si zpětný pohled na napínavý šachový duel…
Důležité tři body ve velmi vyrovnaném zápase
V neděli 26. 11. 2023 jsme ve své klubovně přivítali hosty z Rychnova. Rychnovu se v prvních dvou kolech nedařilo a dvakrát prohrál. Jedná se o velmi solidní a silný tým a určitě chtěl tuto bilanci u nás napravit. Hosté přijeli prakticky v základní sestavě, pouze na osmé šachovnici nastoupil náhradník. Nám naopak trochu chyběl "střed" pole a hned dva hráči sehráli své první partie za náš "A" tým. Zápas byl velmi vyrovnaný a dramatický. Já spěchal po odehrání své partie rychle domů, tak jsem úplný závěr neviděl. U jednotlivých průběhů partií budu spíš vycházet z mých kusých informací, které jsem získal v průběhu zápasu a pak také z debat po zápasu (na společném chatu apod.).
1. Pavel Čech - Jan Horák
Tuto partii jsem, pochopitelně, viděl nejvíce. Určitě k tomu nějaké podrobnosti napíše sám Pavel, tak jen pár poznámek od "saláta". Přišlo mi, že Pavel měl celou partii iniciativu, měl aktivnější figury a soupeř musel neustále hrát poměrně přesně. Zda to šlo někde "přetavit" v rozhodující výhodu, nebo zda to od začátku byla "plichta" nevím.
2. Václav Kroulík - Vratislav Jecha (tedy jako já). Tak tuhle partii jedinou znám. Tušil jsem, že budu hrát s tímto velmi mladým soupeřem a tušil jsem (správně), že to nebude vůbec jednoduché. Hráli jsme sicilskou a přišlo mi, že se celou dobu snažím vyrovnat hry a že stále má můj soupeř drobné plus. Nedomyslel jsem jednu věc. Chtěl jsem vyměnit černopolné střelce a přes b8 a c6 dostat koníka na d4, kde bude jako král. Ve svých plánech mě vůbec nenapadlo, že bílý svým koněm nemusí jen "někam dopředu", ale že po tahu Je2 vše vykryje a já budu mít zapomenutého pěšce na d6. Tak jsem dál trpělivě pokrýval a zjednodušoval hru. V závěru jsem přehlédl Jc7+. Lépe řečeno jsem to viděl hned po svém tahu a trochu se lekl. Naštěstí se nic hrozného nedělo a partie skončila remízou. V podvečer jsem zkusil i radu od PC (tedy od motoru v mobilu). Prakticky největší "+" bylo asi +0,5 pro bílého, ale po cca 10 vteřinách se i tohle změnilo na asi +0,2. Jinak se celou partii hodnocení pohybovalo okolo nuly.
3. Luboš Hubka - Pavel Kačírek
Úplně nevím, co se hrálo za zahájení, ale pěšcová struktura mi přišla, jako by to byl Caro-Kann, ale byla to Francie. Oba soupeři měli velké rošády. Ale celkově se mi pozice Luboše líbila více (divní pěšci černého a královském křídle apod.). Luboš nakonec nějak "rozjel" své pěšce na dámském křídle. Co ale přesně rozhodlo nevím, ale každopádně od Luboše skvělá práce a Luboš zůstává stoprocentní.
4. Josef Novotný - David Bém
Předpokládané zahájení - "katenáčo". Partii jsem vídal jen občas. Na šachovnici mi to přišlo celkem chaotické. Ono to "katenáčo" občas vytváří poněkud netradiční pěšcové formace a mě přišlo, jakoby někdo pěšce poněkud "poházel" po šachovnici. Co jsem však viděl bylo, že David útočil na slabého pěšce f2 a protože měl bělopolného střelce, určitě mohl vyhnat obránce - věž z f1. Asi to tak nějak bylo, protože následně jsem viděl pozici, kdy měl David kvalitu za pěšce. Pěšců ale na šachovnici již moc nezbývalo a myslím si, že vyhrát danou pozici není vůbec jednoduché (pokud to vůbec vyhrané bylo).
5. Štěpán Mareš - Jiří Daniel
Premiéra Štěpána za náš "A" tým. Bohužel, tady jsem pozici viděl až později, a bylo mi jasné, že Štěpán stojí velmi špatně (ano, už asi na prohru). Jirka Daniel je zkušený hráč a nenechal si partii utéct.
6. Milan Dvořák - Milan Borůvka
Partii jsem viděl několikrát. Milan "rozjel" velkou aktivitu na královském křídle a protože v posledních partiích hraje skvěle, čekal jsem nějaký rychlý útok a brzký mat. Jenže soupeř se bránil dobře. Milan počítal a počítal, ale pořád to nějak nevycházelo. Milan byl asi přivyhraný. Jeho pozici jsem před možností Vxg2 viděl a dokonce v rychlosti počítal. Ale když jsem odcházel, tak se mi už pozice Milana vůbec (ale opravdu vůbec) nelíbila. Bílý měl možná trochu méně chráněného krále, ale měl velmi silné pěšce na dámském křídle. Dle slov Milana "to bylo zdechlé". Dokonce jsem zaslechl (tedy začetl) něco o hodnocení +44 pro bílého. Jak z toho Milan (a jedno který) nakonec vykouzlil remiz nevím. Tady asi soupeř ztratil.
7. Vojtěch Zeman - Miroslav Čermák
Premiéra jako hrom! Vojta hrál skvěle. Začátek partie si moc nepamatuji, jen mi přišlo, že černý jednu chvíli má asi "milion" pěšců na šesté řadě. Podruhé jsem partii viděl až mnohem později. Na tahu byl Vojta a mě hned napadlo "c7". Vojtu to taky napadlo (a taky skoro hned) a černá pozice se úplně rozsypala. Přišlo mi, že pak ať hraje Vojta cokoli, vždy získává nějaký materiál. Krásná práce a velká gratulace.
8. Josef Rambousek - Jan Kuneš
Partii jsem vůbec neviděl a tak jen dvě hodnocení. Honza - "Dobrá remizka, stál jsem jak prase". A na webu Rychnova se objevilo něco jako (nebudu citovat přesně) - "Pepa dal remízu a po zápase toho litoval". Tedy asi tak.
Celkově byl zápas velmi dramatický a napínavý. Zda by mu lépe slušela remíza? No, asi jo, protože největší rozdíl byl v partii Milanů a tam jsme asi získali rozhodující půlbod (nebo spíš soupeř ztratil). Mě trochu chyběla jen jedna věc, protože jsem v cca 13:45 sháněl, kde je "tiskovka" a dozvěděl se, že byla zrušena. Nepořádek.
V tabulce jsme sice klesli na druhé místo díky skóre, ale myslím si, že kdyby nám někdo řekl, že po třech kolech budeme mít plný počet bodů, tak bychom to brali všemi desíti. Příští kole nás však čeká soupeř nejtěžší - Lipky B. Bude to přímý souboj o první místo. A rozhodně nejsme favoriti. Takže můžeme hrát beze strachu a třeba se něco povede. Jen bych navrhl nějaké kratší soustředění před zápasem (pátek nebo sobota).
Vráťa Jecha
V duelu s Rychnovem jsme potvrdili naši příslušnost ke krajské špičce, ale těsné vítězství 4½:3½ se nerodilo lehce; oba bodíky jsme mnohem spíše získali po řadě manažerských omylů z obou stran. Velmi dlouho bylo všech osm partií otevřených, přes občasné remízové pípnutí.
Seriózní remíza opakováním tahů se konala na druhé šachovnici, v partii pozoruhodně odlišných věkových, váhových a výškových kategorií (Vašek Kroulík – Vráťa Jecha). Byl jsem zvědav, jak ji Vašek bude reklamovat a už jsem se chystal jej usměrnit, když tu se nad ním Vráťa slitoval a nabídl ji sám.
Méně seriózní průběh měla partie Honzy Kuneše na poslední desce. Hrál po delší době černými a bezstarostný hurá styl soupeře v zahájení (konkrétně taktickou slabinu na d3) mohl využít nepříjemnými údery v centru e6–e5 či c6–c5 v mnoha modifikacích.
Zvolil a7–a5 s dalším a5–a4, po čemž jej čekala sice tahově krátká, leč časově dlouhá, úporná a úspěšná obrana.
Pak začaly padat první bodíky.
Luboš Hubka mladému Kačírkovi nekompromisně vyměnil francouzskou a když černý zkusil zkomplikovat hru dlouhou rošádou, udělal si ji vzápětí také. Lavírováním otupil soupeřovu pozornost a v již dosti lepší pozici nemilosrdně trestal.
Na závěr oběť pěšce za matový útok. Netušené obzory výměnné francouzské! Snad jen drobná stížnost závěrem: oba soupeři příliš nerozlišují mezi psaním h, f, d a b. Přepisovat takové partiáře je činnost vskutku detektivní!
Vzápětí zvítězil i náš benjamínek Vojta Zeman. Rychnováci přijeli pěkně nabuzení, jinak si pseudoútočné g7 – g5 těsně po rošádě již v sedmém tahu vysvětlit nedovedu.
Vojta reagoval tématicky protiakcí v centru a hra figur proti pěšcům čili „šachy versus čaturanga“ gradovala v pozici na diagramu.
Přesně podle první počítačové možnosti.
Když skončila tato partie, tak jsem (Pavel Čech) v malinko lepší koncovce nabídl remízu jsa přesvědčen, že David na čtvrté desce vyhrává.
Soupeř Honza Horák se sice ošíval, ale přijal a jel slavit. Všechno nejlepší! Zajímavý moment ze zahájení.
Oba jsme hráli prakticky poprvé Skandinávskou a právě jsem nabídl oběť pěšce, i když do té počítačové varianty pod diagramem se mi dvakrát nechtělo. Spíš jsem věřil, že si ho Honza nevezme, a to se také stalo.
Jenže jsem zjistil, že David Bém tak úplně vyhraný není, spíš má remízu, bude-li dávat pozor a nenechá si v koncovce s kvalitou víc utéct volného pěšce. Pepa Novotný ještě zkusil nějaké ty fígle, ale co naplat, z tak luxusní pozice ve svém „hroším“ zahájení měl dostat víc. Přitom David byl dobře připraven, posuďte sami: 1.e3 e5 2.d3 d5 3.Jf3 Jc6 4.Jc3 Jf6 5.h3 h6! 6.a3 a6!! Vybral jsem tři „pěšcové“ diagramy.
Na tom prvním Pepa trestá Davidovo lážo plážo a6–a5 a b7–b5 nekompromisním d3–d4. Naštěstí na d4 nedobral jezdcem, jak radí každý druhý hroch (a počítač).
Druhý diagram se diví, proč David, maje dvojku laufrů, neotevřel tomu bělopolnému dlouhou diagonálu.
A třetí diagram vysvětluje můj optimismus: po vzetí na b5 pěšec na a3 buď také brzy padne, nebo bude muset být kryt koněm z b1. Oboje černému slibuje příjemnou realizaci výhody. David šáhnul po a3 hned, takže pěšci zbyli jen na královském křídle, což už centralizovaný koník do remízy dokopal.
Milan Borůvka si zaslouží hned pět diagramů. Jako obvykle zacílil na soupeřova krále
Najdete tématický začátek útoku na prvním diagramu?
A brilantní převod věže na druhém? Brzy mohl slavit ve velkém stylu.
Nepochopitelně se lekl a zařadil zpátečku, načež se v rovné pozici rozhodl, že bude hrát na křídle, kde už nemá figurky a podle toho dopadl. Nejrychlejší soupeřovou cestou k výhře bylo 38.d6 s dalším c6 a jedeme...
Milan však odmítl pomalu zmírat po De7 a šel mazaně Db8, věře svému bé pěšci a neztráceje z mušky bílého krále.
Bílý vskutku sešel z cesty a ač se to nezdá, závěrečná pozice je již remízová (což neznamená, že ji soupeř – také Milan – měl za takového stavu přijmout)!
Tím bylo čtyři a půl bodu na světě.
Štěpán Mareš zahájil Tarraschem v útoku, jenže jezdcem na e5 skočil dřív, než je zdrávo. Nejspíš motiv Je4 a střelcem přes e7 na f6 s tlakem po dlouhé diagonále znal z klasického Tarrasche, ale tam se bílý předtím oslabí postupem b2–b3, zatímco tady nebylo na co tlačit. Jirka Daniel prostě hrál po jiných sloupcích a diagonálách, pomalu, metodicky stupňoval materiální výhodu od ošklivého půlpěšce přes pěšce, dva, tři a tak dále. Štěpán nastražil pár léček, ale vůbec jsem mu to dlouhatánské trápení, na něž jeden partiář nestačil, nezáviděl.
Příště hrajeme opět doma, tentokrát předčasné adventní finále proti Hradci alias Lipkám. Také nadělili Náchodu sedmičku a přeskočili nás v tabulce o skóre!
Pavel Čech