Na Bělohrad!!!!!
V neděli 7. 1. 2024 jsme zamířili k 5. kolu krajského přeboru do hospůdky v Chotči, kde hraje své zápasy Bělohrad. Zápas pro mě malinko zvláštní, protože v Bělohradě trávím odhadem tak pětinu roku. Jezdíme sem do domečku po manželčiných prarodičích a velmi se nám tady líbí. Ale v zápase zatím "neznám bratra" a jsem jaroměřák, jak poleno.
Zápas pro mě byl ještě zvláštní tím, že Pavel Čech hrál ligu (proti Novému Boru to nelze odmítnout), tak na mne padla povinnost zástupce kapitána. Ve středu vše vypadalo jasně, bylo přihlášeno 8 hráčů, co víc si přát. V pátek se však objevila drobná komplikace a narychlo sehnat náhradu bylo trochu dobrodružné. Hlavně, když nemáte na všechny potřebné lidi kontakty, že. Nakonec děkuji Lídě, že mi rychle a bez problémů potvrdila účast a Petrovi, který za mě napsal finální e-mail, protože já měl omezený přístup k internetu (no dobrá, spěchal jsem taky do hospody Na mostě).
Že jsem vše zařídil s rezervou se projevilo již na odjezdu z Jaroměře, kde na 7 hráčů (mě nabírali v Bělohradě) byla tři auta a ještě po cestě proběhla u jednoho vozu silniční kontrola. Takže bylo jasné, že nejen že máme rezervu, ale vozidla jsou v pořádku.
Ze zápasu mám útržkovité informace. Zkusím popsat co vím a tak, jak si myslím, že partie končily.
2. šachovnice Oldřich Wenke - Pavel Kořínek
Tato šachovnice byla poněkud zvláštně umístěna na takovém osamoceném stole. Pavel to komentoval slovy, že chce být blízko kamen, a že kdyby hrál např. na 7. šachovnici, tak by na tomto stole byla 7. šachovnice. Každopádně zde došlo k velmi rychlé nabídce remízy od domácího hráče. Olda se šel spořádaně zeptat mě, coby zástupce kapitána. Rozhodnutí jsem nechal na něm i s vědomím, že mě Pavel Čech popraví před nastoupenou jednotkou, že jsem mu to nezakázal. Olda se ještě poradil s cigaretou, ale protože ho čekala dlouhá cesta do Německa, s remízou souhlasil. Krátce na to proběhla nabídka remízy na 4. šachovnici a já pochopil, že cíl domácích byl remizovat černými a bílými někoho (asi mě) zmastit. Luboš se ale ani neptal a hrál dál.
7. šachovnice Vojtěch Matras - Lidmila Rutter
Že to s tím "maštěním" bílými nebude tak jednoduché poznali domácí krátce potom. Když jsem viděl Lídinu pozici a spočítal pěšce, měla dva méně. Ale pozice jasně dokazovala, že minimálně dva dobere zpátky a ještě má prakticky vyhranou pozici. A když jsem konečně spočítal figury, zjistil jsem, že Lída má o jednu navíc. (Dala dvojúder věží na dva střelce.) Velmi rychlá výhra. V dalších partiích se však urputně bojovalo.
4. šachovnice Luboš Hubka - Karel Dupenopulos
O partii fakt skoro nic nevím. Prostě Luboš hrál tradičně dobře a zaslouženě (určitě zaslouženě, když odmítl remiz) vyhrál.
6. šachovnice Petr Staněk - Groh Ladislav
O partii vím, že Petr měl dvě figury za věž (tedy snad) a celkově se mi jeho pozice líbila víc. Ale vyhrát to asi nebylo úplně jednoduché. Petr však spolehlivě zavěsil.
8. šachovnice Jan Kuneš - Petr Lelek
Co vím, tak domácí hráč (černý) měl typického "francouzského" bělopolného střelce - zablokovaného. Honza tlačil na královském křídle a asi to nakonec přetlačil.
Takže v tuto chvíli jsme již vyhráli, což přineslo drobné uklidnění.
3. šachovnice Vojtěch Vávra - Pavel Prouza
Pavel hrál prý poprvé v životě volžský gambit. Bylo vidět, že to ještě asi nemá "úplně v rukou". Předpokládám, že pokud někdo hraje gambit, tak obětuje materiál za nějakou iniciativu. Tady mi ale přišlo, že Pavel nemá ani materiál (pěšce), ani iniciativu. Soupeř asi mohl někde hrát výrazně energičtěji. Ale nenašel to, Pavel trpělivě bránil a v konečné pozici měl dokonce o pěšce více (K+J+4p - K+S+3p). Pavel to měl vyhrané, ale bylo rozhodnuto a dlouhém boji v časovce mu remíza stačila.
1. šachovnice Vojtěch Kykal - Vratislav Jecha
Loni jsem s Vojtou prohrál a i když naše ELA jsou si celkem podobná, považoval jsem ho spíš za favorita. Moje elo jde pravidelně "dolů", protože jsem starý, Vojtovo elo jde nahoru, protože je mladý. Partie byla spíš taková poziční, blokovaná. Tohle moc neumím a třeba mi k tomu něco řekne Pavel Čech. Každopádně to asi nevybočilo z nějaké rovnováhy (nevím, neanalyzoval jsem to). Jen jsem zjistil, že hrát věžovku na půlminutě, když jsem ty všechny poučky naposledy slyšel před 20-ti lety není nic moc. Ale nějak jsem tu remiz udržel.
5. šachovnice Kykal Zbyněk - Radka Staňková
O partii toho moc nevím. Vím, že domácí hráč nějak záhadně dostal svoji věž někam na a5. Ale na b4 a a3 měl pěšce a Radka měla b5 a c6. Jestli ta věž byla silná nebo zatoulaná a odsouzená k zániku nevím. Pak jsem ještě viděl část popartiové analýzy, kde se mi to za Radku zrovna moc nelíbilo. Ale dle informací co mám, si domácí hráč vybral "přechod do prohrané koncovky".
Celkem tedy poměrně vysoká výhra. Až si myslím, že možná pro domácí dost krutá, protože ty partie byly opravdu bojovné a dlouhé. Ale možná trochu "karma" za brzké nabídky remíz.
Vráťa Jecha