V neděli 18. 2. 2024 jsme přivítali v 8. kole KP soupeře nadmíru zdatného, Lípu B. Výsledek napovídá, že se bojovalo urputně a nelítostně: vepředu vítězili bílí, uprostřed remízy, na zadních deskách černí. Ale ve skutečnosti jsme od počátku tahali za delší konec a měli zápas relativně pod kontrolou. Svou roli určitě sehrál i fakt, že obě družstva nastoupila ve značně obměněné sestavě, já byl pravděpodobně jediným uhodnutým protivníkem (a soupeřova příprava vůbec nebyla zlá). Rozhodčím utkání byl Petr Staněk.
Ale popořádku: Partie na první šachovnici Pavel Čech - Jakub Šafařík. Se svým soupeřem jsme se od začátku přetahovali o drobné plusy. Spíše psychologickou výhodu jsem získal ochotou obětovat figuru za matový útok a vyměnil ji za příjemnější, ale rozhodně ne triviální koncovku. Pak mu došel čas.
Tady jsem přemýšlel, zda vzít na d5, protože po Dxf2 skoro musím do oběti figury: Jxc7+ Sxc7 Vhf1 Dxe2. Mám po Dxf7+ dostatečnou kompenzaci?
Tomáš Prouza na dvojce v duelu s Filipem Rokošem opět daroval pěšce ve své Skandinávské s 2…Jf6 a 3…e6. Poslední šancí na slušnou kompenzaci pohrdl v této pozici. Co byste mu doporučili?
Jeho soupeř má tuto sezónu skvělou formu. S realizací nespěchal, občas opakoval tahy, občas něco vyměnil… Hezky a rozhodně rychleji mohl vyhrát, kdyby na dalším diagramu zahrál … no, co asi?
Pavel Prouza hrál s Tomášem Suchardou na třetí desce proti dvousečné variantě, ve které černý vyvine střelce na g7 (tzv. „domovníka“), aby jej vzápětí vyměnil za koně na c3 (to vše do čtyř tahů). Rozumně vyvinul figurky. Když černý neprozřetelně otevřel centrum, mohl vyhrát mnoha způsoby. Byly, pravda, všechny dobře schované, a tak při vědomí, že výhoda už není +8, raději na půlminutě souhlasil s remízou.
Soupeřem Radky Staňkové byl na čtvrté šachovnici Martin Vašátko. Radka hrála svoji (i moji) oblíbenou variantu francouzské, i když v pozici na diagramu mohla tedy praštit do stolu víc, než svým manévrem Sxf4 Jxf4 Je4. Jak bílému vysvětlíte, že věžku měl raději nechat na f1?
I tak hrála celou partii první housle a remízu ve věžovce dala s vědomím, že bude na vítězství v zápase stačit (a jistě i ze svého legendárního altruismu). Nejblíž celému bodu byla možná v pozici na diagramu. Po Dc6+ s dalším Vf6 pěšec e6 padne bez náhrady.
Lída Rutter sehrála na pětce s Milanem Barvínkem solidní partii a zvlášť kladně hodnotím, že se mnou konzultovala nabídku remízy. Slyšel jsem na tiskovce její stížnost, že se hrála skotská, na což nebyla připravena. A teď mě napadá, že měla, sakra, bílé…
Štěpán Mareš hrál na šestém prkně s Matějem Kosařem. Štěpán si jde za svým a nebojí se soupeři nějakou tu šanci také dopřát. Snad až extrémní příklad nabízí následující diagram. Štěpán černými otevírá sloupce na bílého krále, ale mohlo přijít a3! Se7 (jinak kompenzace za figuru nebude stačit) Dxh7 Vfe8 (jinak kompenzace za figuru nebude stačit) Dc2+ Kb8 h7 Vh8 a černé figury jsou odsouzeny do pasivity (tenhle motiv postouplého h-pěšce znají všichni, co hrají francouzskou s Dxg7 (C19).
Soupeř místo toho vsadil na „jistotu“ a vyměnil dámy, což Štěpánovi umožnilo pohledný závěr: Vg5!
Zrovna jsem šel kolem a cítil jsem tu věc na o… obdiv! Pěšce na e5 nelze dost dobře krýt, na Ke1 přijde Vg2 a bílý v podstatě nemá tah. Bílý se rozhodl to neprotahovat, zahrál Vb3 a po Jd2+ se vzdal.
Nejkrásnější partie (vzhledem ke jménům a bydlištím se nabízí nálepka „sudetská“) se hrála na sedmé desce. Stela Archlebová bojovala s Marií Magdalénou Landsmannovou. Škoda, že jsme Stelu zapomněli upozornit, že to není blicka. Zahájení rozehrála ambiciózně, aby prohrávající chybu udělala s 1:27 na hodinách…
Rozdílový bod s jistotou vsítila na osmičce Šárka Marxová s Václavem Roudným. Sicilka přešla po třech tazích do francouzské, což bílý neprokoukl a „obětoval" pěšce tahem Jbd2:
Když už se tohle podaří, nepropadejte panice. Alespoň vše vyměňte a zkažte pak černé(mu) rošádu šachem na b5. Zkrátka vnímejte to jako oběť, o jejíž korektnosti mohou panovat pochyby. Takhle si Šárka s pěšcem víc počínala podobně suverénně, jako Tomášův soupeř na 2. desce. Poslední tah bílého asi neuhodnete:
Kd1??! Přitom po, řekněme, Jf2 s dalším Jg4 by to ještě vyžadovalo dost práce. On ten bělopolný francouzský střelec není na f1 o moc lepší než na c8 😊.
Všem blahopřeji a děkuji k příkladnému boji! Postup sice nemáme ve vlastních rukou, ale být druzí se šestibodovým náskokem není zase tak zlé, no ne?
Na zápas, kde nastoupila pětice dam (a další dvě za C v RP), se přišlo podívat 15 diváků, mj. Vráťa Jecha, který pak fandil po většinu utkání, Luboš Hubka, Roman Kudr a také Michal Volf ze Dvora Králové. Došlo i na pozápasovou tiskovku, tentokrát v restauraci U Koule.
Pavel Čech