V neděli 8. 12. 2024 se na 4. kolo Krajského přeboru dostavili staří známí z Lázní Bělohrad. Jejich lídr Pavel Kořínek udržel sezónní neporazitelnost a Ladislav Groh udělal tlustou čáru za úvodní dlouhou rošádou. Tím také výčet úspěchů našich lázeňských hostů pomalu končí, odjeli s výsledkem 2½:5½. Rozhodčím utkání byl Petr Staněk. Na zápas nás přišlo podpořit tvrdé fanouškovské jádro (Vráťa Jecha, Milan Borůvka, Mirek Martinovský).
Výrazným momentem, ba přímo mementem našeho zápasu bylo pole e4 (a přidružené dlouhé diagonály). Na jeho ovládnutí se naši černí soustředili a posuďte sami, jak uspěli:
Buchar – Prouza Tomáš
Tomáš Prouza uspěl na 50%! Jeho soupeř sice zahrál už v pozici na diagramu 12.Jd2 s chvályhodným cílem centralizovaného koně vyměnit, ale nějak na to pozapomněl, svého koně mučil až na h4 (Springer am Rande bringt Kummer und Schande!), aby se kajícně vrátil a vyměnil jej o deset tahů později. Tomáš také pozapomněl, že druhým bodem naší taktiky bylo otevřít blbému střelci dlouhou diagonálu.
Jinak by v pozici na druhém diagramu zahrál 23…Vxf4 24.Vxf4 exf4 25.Dxf4 d4! s výhrou. Takhle bílý ucpal d4 a remizoval opakováním tahů.
Opakováním skončila i Lubošova partie, když předstíral, že jeho bělopolný střelec je skvělý, přestože mu soupeř dlouhou diagonálu nekompromisně uzavřel. Závěrečná pozice je počítačových 0.00:
Honza Kuneš splnil plán na 100%. Jistě najdete jeho 22. tah, jímž si k centralizovanému koni mohl připočítat i dalekonosného (nezaměňovat za „dlouhonosého“!) zabijáka:
Last but not least, stanovenou taktiku koně na e4 a bělopolného střelce na zabijácké diagonále (tentokrát f1–a6) do puntíku splnil i Olda Wenke. Jistě i zde naleznete, jak bílého definitivně potrestal za cca. 6x nabídnutou remízu:
Dlužno dodat, že naši soupeři patrně vyslechli naši předzápasovou poradu a zvolili černými stejnou zbraň. Jak jinak si vysvětlit, že můj soupeř napadl pole e4 již po čtyřech tazích třemi svými kameny?
Z nedovoleného opisování soupeře definitivně usvědčila Markova pozice, která soupeři umožnila půvabný závěr (černý na tahu dal mat druhým tahem):
To, že body zůstaly – jak je ostatně zvykem – doma, zařídili Radka s Pavlem, kteří si e4 nedobytně opevnili:
Prouza Pavel – Marhold
Černý si sice v souladu se zápasovou taktikou ponechal bělopolného střelce, ale Pavel demonstruje, že ve střední hře jsou různobarevní střelci rozdílovým činitelem. Bílý na tahu, mat čtvrtým tahem (na rozdíl od Marka se Pavlův soupeř zbaběle vzdal a nenechal si jej ukázat).
Radka Staňková dokázala svého pěšce na e4 pokrýt hned čtyřikrát, navíc figury jej napadající odháněla, jak jen to šlo:
Radka Staňková – Pochop jun.
Černý zůstal své taktice (jen si všimněte, kam se chystá jeho střelec!) věrný až do trpkého konce. Než aby utekl napadeným koněm a oslabil tím tlak na e4, raději zahrál Jxd4, aby nám po Dxd4 připomněl pohádku „jak dědeček měnil, až vyměnil…“
Kapitán přeje celému týmu i všem věrným fanouškům zasloužený vánoční oddech a těší se na napínavou novoroční výpravu do Lomnice!
Pavel Čech