Po loňském bronzovém úspěchu, kdy třetí příčku obsadilo jak B tým v KS, tak i A družstvo v KP, bylo velice náročné tyto výsledky obhájit. Svou roli sehrála i přiměřená dávka štěstí.
Už první utkání se nám vydařilo. Začalo to vysokou domácí výhrou 7:1 se Slávií Hradec D. V druhém kole jsme navázali další domácí výhrou se Spartakem Rychnov 4,5:3,5. Poté jsme zvítězili i v Náchodě s jeho B týmem stejným výsledkem 4,5:3,5. Náchod na nás opět neměl moc štěstí. Následovaly těsné porážky s DDM Kostelcem/O 3,5:4,5 a Pandou Rychnov 3:5. Do Rychnova jsme cestovali letos minimálně 6x a utkali se snad se všemi jeho družstvy od mládeže až po KP. Druhá polovina sezóny byla jako na houpačce se šťastným koncem. Nejprve jsme v lednu vysoko porazili Třebechovice 5,5:2,5, poté se štěstím zvítězili ve Studnici 4,5:3,5 a doma s Červeným Kostelcem 5:3. Následovala nešťastná prohra v Hradci s vedoucím Sokolem 3,5:4,5 a těsná domácí porážka s ve formě hrajícím družstvem Broumova také 3,5:4,5. Po remíze v posledním kole s týmem Lipek jsme jen čekali na výsledky ostatních. Vítězem celé soutěže se nakonec zaslouženě stal Sokol Hradec Králové. Střed tabulky od druhého do 9. místa byl nebývale vyrovnaný. Až do posledního kola nebylo jasné, kdo že sestoupí. O záchranu hrála družstva Třebechovic, Studnice a Lipek, které nakonec spadly na poslední příčku o 0,5b skóre.
Hodnotit jednotlivé hráče si moc netroufám, protože jsou ve většině lepší než já a navíc každá partie je jiná. Je jisté, že každý hráč, který sehrál alespoň jednu partii, byl pro celkový výsledek klíčový a všech 15 přispělo ke skvělému týmovému úspěchu.
1. Tomáš Prouza, 4,5b/10, výkon 1904. Měl to na první desce těžké. Sám si určitě představoval o trochu lepší výsledek, ale v partiích s kvalitními soupeři jako Horák, Černý, Dostál, Vizibla, Kuru nebo Pavlíček, v roli lídra určitě obstál. Pěkně porazil právě Pavlíčka, Krásu a v prvním kole Marka. Tomáš je mimo šachovnici sympaťák, ale jakmile začne vládnout figurkám, změní se v démonického, geniálního zločince, budící u soupeřů hrůzu svými tajuplnými tahy. Navíc působil v roli konzultanta, kdy pro ostatní hráče předpovídal, s jakým budou hrát soupeřem nebo co se bude hrát za zahájení. Docela mu to vycházelo.
2. David Bém, 3b/8, výkon 1764. V minulých sezónách patřil mezi hvězdy týmu, když soupeře nemilosrdně drtil v koncovkách. Letos se mu sice tolik nedařilo, ale na horních šachovnicích to bývá náročné. Soupeři Blažek, Rošková, Miler nebo Novotný mluví za vše. David se ukázal jako týmový hráč a velký bojovník, když dokázal v časovce vydřít výhru v rozhodující partii s Borisem Šrollem ve Studnici a zajistil družstvu 3 body. Jeho šachový styl bych charakterizoval jako superhrdinu, takový Captain America, který si obhlíží bojiště, svým pozičním štítem oťukává soupeře, vytváří mu slabiny, a pak ho nemilosrdně zasáhne a zničí v koncovce nějakým taktickým úderem. Doporučuji mu zlepšit hospodaření s časem.
3. Milan Borůvka, 6b/9, výkon 1940. Milan patřil ke hvězdám týmu. Za šachovnicí předváděl skvělé výkony bez ohledu na soupeře, s kterým se měl utkat. Jeho silné tahy, jako by se zavrtávaly do šachovnice a u soupeřů vyvolávaly paniku. Porazil v prvních třech kolech Vochozku, Pultara a Chmelaře. Potom přidal další výhry s talenty Drašnarem a Vestfálem. Jeho aktivní šachový styl mi připomíná bývalého mistra světa Botvinnika, který své současníky s převahou porážel. Vidím u něj odpovědný pečlivý přístup k partiím, přípravu na soupeře. V partiích neustále probíhá nějaký boj, něco děje a rád přechází do lepších pozic a koncovek. Svými znalostmi gambitů, věžovek a typových pozic je pro každého soupeře nebezpečný. Jako zástupce kapitána mi pomohl s chodem družstva a jeho body pro nás byly zásadní.
4. Roman Kudr, 2,5b/6, výkon 1742. Roman patří k nepostradatelným hráčům, kteří do kolektivu přináší nejen výhry, ale především pozitivní myšlení a velkou dávku humoru. Limitujícím faktorem byl od poloviny sezóny jeho zdravotní stav. V paměti se utkvěla pěkná vítězná partie s Jardou Čápem, kdy využil psychologické převahy a pomocí pěkné oběti v koncovce zajistil týmu rozhodující bod proti Červenému Kostelci. Často využívá bohaté znalosti zahájení ze své korespondenční praxe. Na své soupeře líčí nebezpečné pasti, tematické zbraně a láká je do nejasných pozic. Jakmile má iniciativu, bývá nekompromisní.
5. Radka Růžičková, 3,5b/5, výkon 1964. Radka začala sezónu dvěma pěknými výhrami s Rakhimovem a Marešem. K tomu přidala ještě tři remízy. V následujících kolech byla povolána do A družstva, aby hrála v KP. Za šachovnicí ji vidím jako mýtickou hrdinku Atalanté, která pořádá lov na soupeřovy figury. Při jejím stylu a lá Korčnoj si rozhodně nedělejte slabiny. Nedej bože, když soupeř zavede hru do některého z jejích oblíbených systémů, tak si nemůže být jistý vůbec ničím. Hraje ostré taktické šachy, ráda útočí, ale nebojí se vzít materiál a rozhodnout hru v koncovce. V časové tísni je jako ryba ve vodě. Mimořádně platná hráčka!
6. Petr Staněk, 4,5b/7, výkon 1846. Já jsem v roli kapitána a zároveň jako čtvrtý volný hráč nehrál tak často, ale až na zápas v Náchodě jsem byl přítomen alespoň jako rozhodčí. Vyhrál jsem pouze tři partie s Krejcarem, Jungwirtem a Pickem a nepřidal čtvrtou ne-výhru s Kubcem, když jsem v jasně vyhrané pozici spadl na čas. Sám sebe jsem se napsal na dolní šachovnice a čekal jsem od sebe výsledek kolem 90%. Proto jen 64% hodnotím jako neúspěch. Na všechny utkání jsme nastoupily v 8 lidech bez problémů. Často jsem už v úterý věděl, v jaké sestavě v neděli nastoupíme. Svůj styl letos hodnotím jako mírně chaotický. Přehrával jsem si staré ruské velmistry Nezhmetdinova, Kotova, Štejna, Boleslavského nebo Tala. V partiích jsem si testoval často bláznivé myšlenky a nápady, zkoušel nové zahájení a klidně chodil do horších pozic s materiální nerovnováhou. Prostě se šachy bavím, a když je z toho výhra, tak jsem samozřejmě rád.
7. Luboš Hubka, 4,5b/5, výkon 2063. Luboš hrál z pracovních důvodů zápasy pouze v první polovině sezóny a měl famózní formu. Porazil Picka, Pallu, Hartmana a Bednáře. Letos ani v jedné ze soutěží neokusil hořkost porážky. Jako mávnutím své kouzelné hůlky své soupeře přehrával jak pozičně, tak i takticky a pozice stavěl jako Karpov nebo Portisch v dobách jejich největší slávy. Soupeř si často ani neuvědomil nebezpečí, Luboš hrál v poklidu, tu na královském křídle, manévroval, vylepšoval figury a z ničeho nic udeřil na b sloupci a najednou stál na výhru. U Luboše je vidět poctivý přístup k šachu, nadšení pro hru a tisíce vyřešených diagramů. Vidím ho jako kouzelníka, který očaruje soupeřovy figury, odebere jim vzduch a prostor, zažene je téměř až do základní pozice. Mimořádně platný hráč! Příští sezónu by měl určitě hrát na vyšší šachovnici.
8. Standa Pultar, 6b/10, výkon 1752. Standa je klidný pohodář. Svou aktivní hrou mě letos velmi mile překvapil, když v první polovině sezóny dokonce třikrát vyhrál. Vítězné trofeje získal od Střelečka, Daniela a zkušeného Petra Dusbaby. Od šestého kola přišla série bojovných remízových výsledků. Standa se při svém hraní nejspíš inspiruje herním stylem železného Tigrana Petrosiana nebo z moderních TOP hráčů Anishe Giriho. Pro soupeře často představuje nepřekonatelnou hráz, baštu, vlnolam. Zahajuje vždy dámským pěšcem a partie se často dostanou do pozic DG. Spolehlivý hráč, který vždy zajistí družstvu důležité body.
9. Honza Kuneš, 6b/9, výkon 1806. Honzova hra je pro soupeře mimořádně nebezpečná a ani mě se s ním nehraje snadno. Naposled mě myslím vyškolil v oddílovém turnaji. V KS blýskl čtyřmi výhrami s Pickem, Dvořákem, Leskem a Špriňarem. Vidím ho jako agenta 007, který často střídá zahájení, pro soupeře je absolutně nečitelný, hraje náročné atraktivní šachy, a když mu partie sedne, utočí jako Aljechin. Letos zajistil týmu důležité body, prakticky rozhodl poslední zápas v Hradci proti Lipkám. Klíčový člen družstva.
10. Petr Doubek, 1,5b/3, výkon 1609. Jsem rád, že se Petr stal v této sezóně zástupcem kapitána a důležitým členem C týmu v RP, ale i tak nám třikrát pomohl vyztužit sestavu. Vidím ho jako vizionáře nebo inspirátora, který do šachu přináší z Quartina kombinační schopnosti a logickou představivost.
11. Pavel Friedrich, 2b/4, výkon 1680. Pavel se během poslední sezóny dramaticky zlepšil. Bylo to vidět ve všech partiích, kde hrál. S přehledem porazil Rejnuše a Faltýnka a s Česánkem (elo 1767) odmítl remízu v lepší pozici a zkušeného Peroutku (elo 1820) úplně přehrál a stál v pěšcovce na výhru. O plný bodový zisk ho připravila nezkušenost v koncovkách. Důležitá je u něj především herní praxe. Účastnil se tří vážných turnajů v Janských Lázních, Pardubicích a Jeseníku. Kromě toho hrál pravidelně za C družstvo v regionu a druhou šachovnici žákovský A tým v KPŽD. Určitě patří k našim největším talentům.
12. Tonda Korityák ml., 0b/2. Tonda sehrál pouze dvě partie, a i když se mu nepodařilo ani jednu z nadějných pozic s Hejzlarem a především s Blažkem proměnit v bod, rozhodně nezklamal. Letos hrál především v C týmu dospělých a hájil první šachovnici za žákovské A družstvo. Chce to především hrát vážné partie a úspěchy přijdou. Oba s Pavlem by příští ročník měli nastupovat pravidelně v základní sestavě.
13. Karel Chalupa, 2,5b/7, výkon 1488. Karel sehrál nadpoloviční počet partií a byl oporou nejen v B ale i v C družstvu. Porazil Divišovou, remizoval s Noskem, Vackem a Kuchařem. Karel hraje přemýšlivé poziční šachy. Během partií se mění v Sheldona Coopera a soupeři od něj po partii většinou žádají autogram na partiář. Důležitý člen týmu.
14. Zdeněk Michl, 0b/1. Zdeněk jednou obětavě naskočil do zápasu v Náchodě. S Mojžíšem (elo 2145) držel dlouhou dobu vyrovnanou partii.
15. Lída Rutter, 2b/2. Lída potvrdila svou kvalitu. Dvakrát nastoupila a dvakrát před ní museli soupeři sklonit svého krále. Doufám, že příští sezónu sehraje víc utkání.
Příští sezónu bych si raději zahrál západní skupinu KS, ať pořád nehrajeme se stejnými soupeři. Družstvo nastupuje několikátou sezónu v podobném složení, jen se promíchalo pořadí jednotlivých šachovnic. Jasným cílem bylo letos minimálně umístění na bedně, a kdyby měl A tým problémy se záchranou, tak zapnout na vyšší level a soutěž vyhrát. To naštěstí nebylo potřeba a více příležitostí tak dostávali mladí hráči. Z Pavla Friedricha, Karla Chalupy a Tondy Korityáka ml. se pomalu stávají opory B týmu. S bilancí 6 výher – 1 remíza – 4 prohry jsme uhráli 19 bodů a v konečném zúčtování z toho bylo opět báječné 3. místo!
Chtěl bych poděkovat hráčům, řidičům, fanouškům a všem, kteří nám drželi pěsti. Byla to úspěšná sezóna.
Petr Staněk