V 6. kole krajského přeboru jsme přivítali tým z Hořic. Tento tým minulou sezónu sestoupil z druhé ligy a já osobně jsem ho považoval za jednoho z favoritů soutěže. Hořickým se příliš nedaří, po pěti kolech měli již tři porážky. A určitě chtěli tento nepříznivý vývoj změnit. Nečekal nás tedy lehký zápas. Navíc, my před zápasem měli ještě o jednu porážku více a už jsme fakt potřebovali zabrat. Reportáž napsal Vráťa Jecha a další postřehy přidal Pavel Čech (psáno kurzívou).
Partie jsem "na živo" moc neviděl, ale převáděl jsem je do elektronické podoby. Přesto spíše mé popíšu pocity z průběhu zápasu. A trochu netradičně budu popisovat partie tak, jak skončily.
1. šachovnice Pavel Čech - Jarda Flašar. Jarda určitě umí zahrát pěkné partie i proti velmi silným soupeřům. Ale proti "našemu" Pavlovi se mu moc nedaří. Neuběhlo snad ani 1,5 hodiny a vedeme 1:0.
Můj soupeř přehlédl typický obrat Jd5 už v 11. tahu, no brzy bylo hotovo.
8. šachovnice Václav Ulrich - Jan Kuneš. Partie skončila ne zas tak dlouho po té na první šachovnici - remíza. Honza si po partii trochu nadával, že asi mohl získat figuru. Počítač hodnotil jeho pozici v jednu chvíli výrazně lépe. Možná trochu škoda promarněné šance.
Honza soupeři hezky udělal slabého izoláka (včera jsem učil děti, že v téhle výstavbě střelec na f4 nepatří!). Zisk pěšce byl vykoupen oslabením černých pěšců. Pak megavýměna na c4, kde prý měl Honza vzít jezdcem s výhrou. Takhle bílý skoro vyrovnal, aby zahrál hrubou chybu a nabídl remízu, kterou Honza milostivě přijal 
4. šachovnice Aleš Šedivý - Vratislav Jecha. Jako již po několikáté mám "blbý" odhad. Zahájení se mi moc nepovedlo. Odtahal jsem ho trochu laxně a dostal se, podle mne, do horší pozice. Soupeř ale asi nepokračoval dostatečně agresivně a mě se podařilo pozici alespoň trochu vylepšit. Stále se mi to ale nelíbilo. Takže když mi soupeř nabídl remiz a viděl jsem, že Tomáš a Milan stojí skoro na výhru, tak jsem celkem s radostí přijal. A co na to počítač (kromě toho, že mlčí)? Zahájení fakt nic moc, ale v konečné pozici začíná hodnotit moji pozici jako lepší. Pořád někde vidím "bubáky".
Vráťa soupeřovy útočné choutky hatil protiakcí v centru a měl štěstí, že mu soupeř střelce-průzkumníka vyměnil koněm přes e2, a ne přes b5. Pak černý "odmítl jít zbytečně do výhody", vyměnil chromého střelce na d3 a kluky to přestalo bavit.
Myslím si, že mě soupeř celkem šetřil a jak jsi Pavle psal o útočných náladách - já bych to na straně mého soupeře hrál výrazně agresivněji. Také jsem čekal, že koníkem půjde na "b5". Ale to bych ještě asi přežil. Já se pořád bál, že mě "zmastí" útokem na královském křídle. Převede bělopolného střelce někam na g6 (proto jsem ho měnil) a i před jeho tahem Vg3 jsem počítal, že zahraje h4 a g4-g5 a budu mít problém. No jak píšu, vidím "bubáky".
No jo, to jsou takoví "lidští" bubáci. Kdo z nás někdy nedostal mat bílými v královské indické? Prostě f5,f4,g5,g4 a mat. Tady jasnou hru na druhém křídle nevidím, tak rychle zachránit krk. Počítač se směje, ale my už jiní nebudeme.
2. šachovnice Michal Stejskal - Tomáš Prouza. Moc z této partie jsem neviděl. Dlouho mi to připadalo takové rovné. Když jsem se ale šel podívat abych přijal/odmítl remízu, měl Tomáš najednou velmi silného pěšce na f2 a moc se mi to líbilo. Partie ani netrvala o moc déle.
Tomášovi jsem po nešťastném úvodu sezóny držel palce a pomohlo to! Soupeř zahájil sympaticky 4.h4!, aby se ukázalo, že to žádný útočník není a bojovat s vlastní přirozeností je těžké. Trošku jsem při odchodu tipoval, že zvítězí, kdo první pohne f-pěšcem - a vyšlo to, najednou byl ten černý až na f2
7. šachovnice Milan Borůvka - Kamil Šafařík. Hrála se královská indická. Ale po přehrání partie jsem zjistil, že se do této struktury partie dostala malinko jinak a soupeře to stálo možná i nějaké to tempo. A to je v tomto zahájení dost podstatné. Milan přesně věděl kde a co chce hrát (není to tak dávno, kdy mě v této struktuře "pěkně zmastil"), zatímco soupeř tápal. V prohrané pozici se sice soupeř snažil ještě vymýšlet "taktické špeky", ale Milan si spolehlivě vše pohlídal a zvítězil.
Milan přišel, viděl zvítězil. Černý ztratil v zahájení pár temp (e6-e5, c6-c5) a pak se divil, že prohrál dostihy na křídlech na technické ko.
V tuto chvíli jsme tedy vedli 4:1 a hráli se poslední tři partie. Než dostanu k jejich popisu, přeci jenom si trochu "zanadávám" na hrací tempo (na "nepřidání" půl hodiny po 40. tahu). Protože se tyto tři poslední partie změnily trochu v... nevím, jestli napsat chaos, ale zmatek určitě. Opět si myslím, že kdyby se přidávala půl hodina, že se možná skončí i dříve.
5. šachovnice Luboš Hubka - Jan Kohout. Partii moc popsat neumím, jen vím, že Luboš měl dva střelce proti střelci a jezdci. Pozice byla otevřená (otevřenější), tedy určitě snadnější pro Luboše. Ale když hrajete na půlminutě, tak člověk nidky neví. Ale dopadlo to dobře, Luboš nakonec vyhrál postupem volných pěšců na dámké křídle, které samotný koník nemohl pochytat.
U Luboše jsem po zahájení tipoval, že brzy budeme mít druhý bod. Bílí pěšci v sicilce už otravovali černého krále a protihra nikde. Ale černý výtečně otevřel hru, něco povyměnil a najednou nechtěl opakovat tahy! Možná si řekl s mladým do koncovky, ale sotva vyměnil i dámy, Luboš jej brilantním manévrem hybernoval a bylo.
6. šachovnice Vladimír Luštinec - Pavel Prouza. Pocitově (když jsem partii viděl na živo) i při přehrávání jsme měl pocit, že Pavel stojí v jedné fázi partie hůře. Nakonec ale vznikla koncovka 2P+J proti 1P+J. Pozice - jasná remíza. Dokonce se v jednu chvíli asi i 3x opakovala pozice. A jak to dopadlo? Pavel si bohužel nechal vyměnit jezdce a pěšcovka byla prohraná. Při dostatku času by toto nikdy nemohlo takhle dopadnout.
Pravidlo, které Pavel nezná, zní "kůň na f5 je půlka matu". Kvůli tomu byla před lety populární oběť střelce v Ruské hned po pár tazích. A on si dá g6-g5! Najednou nehráli koncovku dáma+jezdec, ale musel se hodně snažit, aby nedostal mat. Po výměně dam byla remiska na dosah zvlášť potom, co 3x opakovali tahy, ehm. Ale bránit horší pozici na půlminutě (předpokládám) je kruté...
3. šachovnice Radka Staňková. Radce se zahájení moc nepovedlo. Já jednou v hodně podobné variantě dostal "kouř" od Pawla Kowalczyka. Jenže Radka je bojovnice. Bojovala tak, že dohrávala poslední. A to někdy od 18. tahu měla na hodinách jen asi 4 minuty. Ale partii se jí bohužel zachránit nepodařilo.
Radko, u Tebe platí staré pořekadlo, že když neudělám chybu, nemůžu stát špatně. Člověk v takové situaci, kdy soupeř bezdůvodně šejdí a moc se mu to líbí, musí věřit! Zkrátka Je4 garde Jxh3 šach a teď klidně Kh1 s výhrou! Stačí vyměnit dámu po Dd3, nebo ji odlákat jinam, a pak je najednou herka na h3 chycená! Pak to bylo dlouhé, marné trápení. Radka sice ukazovala, že šachu rozumí lépe, ale pozice už byla příliš mizerná.
Celkově ale velmi důležitá výhra 5:3. Minimálně Hořice v tabulce přeskočíme a dále máme velmi dobré skóre. Nějaké ty bodíky by to ale k jistotě záchrany ještě chtělo. A pro klid duše co nejdříve
Vráťa Jecha a Pavel Čech