Naše poslední domácí utkání této sezóny se hrálo v Květnou neděli, a proto si neodpustím několik biblických odkazů. Mělo dva rozdílné poločasy.
Už zhruba za půl hodiny jsme třemi různými výsledky zaknihovali 1½:1½, abychom pak dlouho bojovali na pěti šachovnicích, jak tomu bývá v pralesních ligách. Nakonec se na naši stranu překlopilo, co jen šlo – moje partie nebyla výjimkou. Nejdříve tedy ke zmíněné předehře:
Olda se na druhé desce nenechal rozhodit tím, že soupeř nevšední variantu s obětí pěšce blicá s do daleka viditelným úsměvem. Svou prohrou ve třinácti tazích vyburcoval spoluhráče z ranní letargie a má tedy nepominutelnou zásluhu na závěrečné vysoké výhře. Závěrečný vítězný manévr Dh5+ s dalším Df3 jsem použil i já před skoro už 30 lety, jen jsem měl políčeno na druhou věž. Zavzpomínáte se mnou?
Stejskal – Wenke, 2024
Čech – Mikhalevski, 1996
Prvním vyburcovaným byl Milan, jehož soupeř se s figurou méně dokonce vzdával již v tahu dvanáctém. Skandinávská je specifické zahájení, černé figurky se potulovaly po desce věrny křesťanské zásadě „pravá neví, co dělá levá“.
Přesto ještě v pozici na diagramu má bílý jen minimální výhodu po 10…a6 11.Sxd7+ Jxd7. Nicméně po 10…e6 Milan našel 11.Sg5! a partie měla ještě o tah méně, než ta Oldova.
Třetím zájemcem o nešachově strávenou Květnou neděli byl Tomáš. Po 1.e4 e6 2.d4 d5 3.Jc3 Sb4 improvizoval ve Francouzské módním tahem 4.Sd3, aby po 4…c5 5.exd5 Dxd5
podnikl záchrannou misi „spaste pěšce“: 6.Sb5+ Sd7 7.Sxd7 Jxd7 8.Jf3. Po výměně dam (8…cxd4 9.Dxd4 Dxd4 10.Jxd4) černý oslabil jeho pěšcovou strukturu a svá černá pole (10…Sxc3+ 11.bxc3 a6 12.a4 Jgf6). S tímto bartovým kšeftem byli zjevně oba nespokojeni (tzv. loss – loss situation): remíza. Počítač se navrhuje trošku víc odvázat: buď prostě 6.Kf1, nebo 6.Sd2! Dxd4 (vzetí druhého pěšce na g2 není úplně ideální pro 7.Se4 1:0) 7.a3 Sa5 8.Jf3 Dd8 s víc než dostatečnou kompenzací za pěšce.
Z pěti zbylých šachovnic by asi byla remíza také spravedlivější: dva (ten první a ten poslední) jsme byli totálně prohraní, dva (ti prostřední) bez větších zaváhání stupňovali svoji výhodu v Plukovníkově duchu až k zisku celého bodu a Radčina výměnná francouzská nevybočila z nudy – pardon, z remizových vod. Od jejího soupeře bylo výsostně nefér, že – znaje její krvelačnost – ji lákal k tématické oběti na h2, která by skončila fiaskem. Posuďte sami:
Tady bílý zaleze zpět a zahraje Jf3, o tah později
zaleze zpět a zahraje Jg3.
Své partii věnuji zvláštní péči! Rozhodl jsem se Jardu jako již před rokem překvapit 3.b3 v sicilské. Pak jsem kurážně obětoval pěšce, za nějž jsem dostatečnou kompenzaci spíše předstíral. Naše partie připomínala duel ryzích začátečníků: ten jeden si vyvinul figurky a ten druhý mu mezitím dámou pobral, co se dalo:
Nakonec jsme dospěli do potenciálně nudné skoro koncovky, kde mi dva pěšcové ostrůvky proti soupeřovu jednomu nedávaly extra šance. Nicméně v pozici na diagramu jsem Jardu asi naštval, že jsem neopakoval tahy po Dd4, ale odvážil se k posunutí opožděného pěšce na 27.b4:
Soupeř zahrál drzé až pyšné 27…Dh5 a charakter partie se změnil jak mávnutím kouzelného proutku. To, že je mu dámské křídlo ukradené, jsem přivítal s nadšením, které postupně vyprchávalo, jak můj král přicházel o přirozený pěšcový kryt. Kritická situace nastala v pozici na dalším diagramu, černý je na tahu. Dejte si nějakých 5–10 minut a zkuste mu poradit, jak dál!
Jarda měl možná smůlu, že mně už na hodinách rozhodně 10 minut nezbývalo a strhl jsem jej k rychlejší hře. Ale žádná loženka to stejně není. Kromě b-pěšce (poslední budou prvními!) jsou nepříjemné různé obrany spojené s šachem po g-sloupci. Černý může vyhrát dvěma způsoby: prozaicky po 36…Jh3+ 37.Kg2 Jg5 (a nepříjemné šachy po géčku jsou minulostí) 38.Dxg3 Dxc4 39.b8D Dxe2+. Černý má sice za dámu jen věž a pár pěšců, ale na ubití holého bílého krále to bude stačit. Poetická výhra je uvedena 36…Kh7!! Moc bych si chtěl postavit dámu, ale hned to nejde: 37.b8D Dh2+ 38. Kf1 g2+ 39.Dxg2 Dxb8! Úplná studiovka nastane po mazaném 37.Kf1, kdy černý prostě zaparkuje koně zpátky na b8: 37…Jg4 38.Kg1 (38.b8D Jh2+ 39.Vxh2 gxh2 40.Dh1 Dxc4+ a do macení se postupně zapojí černí pěšci i věž) Je5 39.Dc3 (po 39.Vxe5 černý věž odebere známým způsobem: 39…Dh2+ 40.Kf1 g2+) Jc6 40.Vd2 Jb8 0:1. Jarda je od přírody poetický tvor, jen přehodil tahy: 36…Dh2+ 37.Kf1 Kh7. To mi dalo příležitost nejdříve vložit 38.Dg2 a pak vyhrát koncovku o lichém počtu dam.
Co říci závěrem? Kdo jste si v hracím sále zapomněl krásnou dřevěnou šachovou tužku, dejte mi vědět. Pochvalme charizmatického rozhodčího, jenž mi ve správný okamžik přinesl plnou sadu figur, v něž jsem potenciálně mohl proměnit svého b-pěšce. A byť už kolo před koncem není, o co hrát (vítězí Lipky, sestupují Třebechovice a Nový Bydžov), připomeňme si, že druhé místo v Krajském přeboru je historickým úspěchem Jiskry Jaroměř!
Tabulka KP před závěrečným kolem
Pavel Čech