Devatenácté ohlédnutí za Janskými Lázněmi

Jak ten čas utíká! Ve dnech 26. - 29. 10. 2018 byl sehrán v Janských Lázních populární „trojboj“ (rapid, fischerky, bleskovky). Již tradičně rapid a bleskovky 11 kol, fischerky 7 partií. I když se body sčítají „se stejnou vahou“, tak rapid je nejdůležitější.

První den jsem zahájil s FM Valentou. V závěru partie jsem měl dámu s jezdcem a 5 pěšců proti dámě se střelcem a 5 pěšci. Protože můj jezdec byl lepší, než soupeřův střelec, usiloval jsem o výhru. Okolo soupeřova krále jsem však „skákal“ nešikovně, hrozby byly odraženy a tak rozhodl čas. Samozřejmě v můj neprospěch. Druhou partii jsem vyhrál, ale třetí byla ostudná. S třemi pěšci navíc jsem myslel, že se nemůže nic stát. Podcenění soupeřky se nevyplatilo. Matové hrozby jsem odrazil, ale stálo to mnoho času. Soupeřka mohla dát věčný šach, ale proč by to dělala, když mně zbývaly vteřiny. Prostě - člověk se učí celý život! Druhý den byl lepší, protože jsem zaznamenal dvě výhry a jednu porážku, která však byla také z kategorie ostudných. Soupeř zahájil špatně a postupně ztratil dvě figury. Potom však začal hrát vynalézavě, hru komplikoval, až se dočkal mého spadlého praporku. Bohužel, drtivá materiální převaha byla menším rozdílem, než čas dvou minut proti patnácti minutám. Třetí den jsem třikrát remizoval i když žádná únava cítit nebyla. Bojovnost se z neznámých důvodů vytratila, asi zůstala na pokoji č. 9. Poslední den hrál Zástava rychle bez viditelných chyb, což je hodně nepříjemné. V 13.tahu jsem měl na hodinách 8 minut proti soupeřovým 22 minutám. Partie však trvala jenom další tři tahy, protože Ladislav přehlédl matovou sítˇ. V poslední partii s Chalupeckým to byla tradiční bitva. Při vyrovnané pozici mně zůstaly 3 minuty proti soupeřovým 10 minutám. Proto jsem se pustil do hazardu, který nevyšel. V rapidu jsem získal 5,5 bodu (4-3-4). Radka Růžičková hrála rapid ve skvělé formě a dokázala zremizovat rodinu Vojtů (Tomáše i Jakuba). Závěr nevyšel dle jejich představ, ale i tak mohla být se ziskem 6 bodů a předvedenou hrou spokojena. Milan Borůvka získával body v dlouhých koncovkách, kde soupeře „udolával“. Po solidním výkonu získal také 6 bodů.

Ve „fišerkách“ (pro nezasvěcené se figury před každým kolem losují) se pisateli těchto řádků dařilo a vypadalo to na slušný výsledek. V posledním kole však na první šachovnici zasedl jako soupeř lídr turnaje FM Vojta a ten udělal z partie jednoznačnou záležitost. Celkově jsem získal 3,5 bodu, Milan o půl bodu více a Radka dala přednost výletu do hor. Obvykle hraji takovýto turnaj jednou za rok, ale i tak jsem proti „prvňáčkům“ ve výhodě.

V bleskovce se mně kupodivu dařilo nejvíce. Měli jsme za sebou šest kol rapidu i fišerky a tak jsem byl zřejmě rozehraný. Největším překvapením bylo to, že mě v partiích nic nepřekvapilo. Téměř vše jsem viděl a když prohrál, tak na nedostatek času. Získal jsem 6 bodů, Milan a Radka 5,5 bodu.

Když jsem mluvil s ředitelem turnaje Jardou Šmídem, tak řekl zajímavou věc. Dal si úkol, že nezíská žádný kontumační bod. Ve všech turnajícjh byl lichý počet hráčů a tak bylo uděleno 29 bodů „zdarma“ (11+7+11). Jsem rád, že patřím k menšině hráčů, kteří si žádný bod bez hry nepřipsali. Z toho vyplývá, že místa blížící se konci pořadí jsem průběžně neobsazoval.

Celý turnaj za účasti 29 hráčů vyhrál dle očekávání FM Tomáš Vojta, který byl první v rapidu a fišerkách. Pouze v bleskovce ho na pomocné hodnocení předstihl jeho syn Jakub. Celkové pořadí hráčů Jaroměře: Milan 10. místo s 15,5 body (6-4-5,5), Mirek 12. místo s 15 body (5,5-3,5-6) a Radka 21. místo s 11.5 body (6-0-5,5), když fišerky nehrála. Rozhodčí Milan Borůvka ani ředitel Jaroslav Šmíd nemuseli řešit žádné spory, protože hráči byli morálně na úrovni. Hostitel Vladimír Chalupecký se s personálem postaral o skvělé jídlo a slušné ubytování. Všem patří dík za vydařený turnaj. Z Jaroměře se zúčastnil jako pozorovatel Petr Staněk. Byl však studenty natolik vyčerpaný, že dal přednost jinému aktivnímu odpočinku. Škoda, že se neuděluje „turnaj roku“!

 

Výsledky Rapid, Fischer, Blesk, foto, článek KHSS, článek Vlašim

Miroslav Martinovský